Motanka

Motanka je motaná panenka, vyrobená tradiční technikou motání textilu. Slouží jako příbytek pro naše předky, aby nás mohli chránit, dávat nám sílu, vhled, inspiraci a požehnání.

Panenky se tradičně vyráběly v ženském kruhu a postup jejich tvorby se po staletí přenášel z matek na dcery. Předávaly se ženám jako ochránkyně v těhotenství a při porodu, nebo se pokládaly do kolébky pro dítě, jež se mělo narodit. Motanka měla za úkol nejen děťátko chránit před nebezpečími světa, ale posilovala i jeho vztah s jeho předky napříč nespočetnými generacemi.

Pokud dítě onemocnělo, dostalo do postele speciální motanku, která na sebe měla vzít jeho chorobu.
Motanka, kterou lidé dostali po narození, je provázela po celý život až do stáří a po smrti byla pohřbena spolu s nimi, aby je přivítala v zásvětí a přivedla k předkům, jež nad nimi bděli za jejich života. Sami se tak připojili k těm, kteří bdí nad svými potomky.

Motanka, jak už jsme psali, je vyráběna specifickým způsobem. Konopné nebo lněné plátno se smotá do ruliček a zajistí omotáním nití.

Panenka může být sice oblečená do šatiček, například s tradiční výšivkou nebo modrotiskem, nicméně její tělo vzniká bez jediného použití jehly. Nesmí se k ní ani nic přišívat.

Motance se nedává obličej. Tvář totiž přitahuje duši, a to není účelem motanky, ta má být pouze dočasnou nádobou pro naše předky. Stejně tak motanky nemají oči – ty jsou totiž skutečnými okny do duše a mohly by k sobě přilákat entity či bytosti, o jejichž přítomnost rozhodně nestojíme. Motanka má tak buď má tvář zcela prázdnou, nebo se přes ní utká z nitek kříž, coby znamení ochrany.

Motance také nedáváme jméno, zejména pokud je to jméno nějakého našeho předka. Tím bychom totiž připoutali jeho duši k panence a v podstatě ho „nutili“ znovu prožívat život zde ve fyzickém světě.
Motanka se tradičně využívala k mnoha účelům, ať už to byla ochrana, pomoc, udržení vztahů či hojnost.

V naší současné praxi může být předmětem, který nám pomůže navázat vztah s našimi předky. Nikoliv jen s těmi, které známe jménem nebo díky vyprávění, ale s celou naší rodovou líni, od pradávných předchůdců až po generaci našich prababiček a babiček. Se všemi těmi, kteří nás doprovázejí a sledují naše kroky.

Motanku můžeme umístit na oltář nebo jiné významné místo a pravidelně ji uctívat obětinami, tak jako bychom uctívali dobrým jídlem a pitím našeho milovaného příbuzného. Můžeme se k ní obracet s prosbou a radu a pomoc, nebo jí svěřovat svá trápení.

Motanka může sloužit i jako ochránkyně našeho obydlí a naší rodiny.

Ideální je, pokud si motanou panenku vyrobíme sami. Nejsme-li dostatečně zruční, můžeme si motanku koupit – v tradičním řemesle nebereme nic jako dogma. Než abychom si místo motanky, která nám má přinášet radost, vyrobili miniaturního strašáka do zelí, který nás bude na oltáři akorát tak děsit, je prostě praktičtější použít již hotový výrobek. Věřím, že i naši předkové budou mít pro takové řešení pochopení.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související

KŘIŠTÁLKŘIŠTÁL

Křišťál je nejuniverzálnější kámen, jehož využití má široké spektrum. Vyskytuje se nejčastěji v čiré formě, ale vzácností není ani jiné zbarvení či příměsi. Řekové považovali křišťál za zkamenělý led a