Nekromancie

Jen málo aspektů magické práce se potkává s takovým nepochopením nebo dokonce odporem jako nekromancie.

Otázkou je, proč nás právě komunikace s mrtvými tolik zneklidňuje a v čem nám přijde tak rozdílná od jakékoliv jiné (spolu)práce s nehmotnými bytostmi, jako jsou například entity či božstva.
Svůj podíl filtru strachu, kterým na nekromancii nahlížíme, má určitě i filmová a seriálová produkce, která z duchů vytvořila monstra lačnící po krvi živých.

Skutečnost je však zcela odlišná a zdaleka ne tak divácky atraktivní.

Čaroděj/ka věnující se nekromancii představuje most mezi světem živých a mrtvých a vykonává práci, která je prospěšná oběma břehům.

V rozporu s častým přesvědčením není nekromant temný mág, zneužívající moc jiného světa pro svůj prospěch, ale mediátor, průvodce zbloudilých duší a někdy i terapeut pro ty, kteří se srovnávají s vlastním traumatickým odchodem z fyzického světa.

Stejně tak mrtví lidé nejsou primárně nebezpečné bytosti, které se nás snaží vyštvat z našeho domu a umístit na pozorování na psychiatrii.

Nekromancie je vztahem mezi praktikujícím a zemřelou osobou. Mrtvé nechápeme jako entity, které je třeba vyvolat, ovládnout či zapudit, ale jako lidi, kteří sice již nemají svou hmotnou schránku, ale i po smrti si ponechali některé svoje charakterové vlastnosti, chování a projevy, které pro ně byly typické za jejich života.

Nejsou to sice identické „odlitky“ svých živých předobrazů, ale mají z nich dost na to, aby si zachovali svou individualitu. Dalo by se říci, že jsou stále dost „lidští“ a tak se komunikace s nimi nijak zvlášť neliší od toho, jak bychom jednali s jakýmkoli živým člověkem.

Vzájemný respekt je podmínkou a je třeba si uvědomit, že ne všichni mrtví stojí o komunikaci, ne všichni jsou přátelství, a ne všichni mají jen ty nejčistší úmysly.

Smrt nikoho nepromění v lepšího člověka, a tak nekromancie přináší v podstatě stejná úskalí jako jakákoliv jiná práce s lidmi. Občas je to nesmírně obohacující, ale občas narazíte na někoho, s kým je zatěžko strávit i jen pět minut.

Obecně ale nekromancie není o nic nebezpečnější než komunikace s entitami nebo vlastně jakákoliv jiná magická práce. Je u ní třeba dodržovat běžná bezpečnostní opatření a nebát se použít i svůj zdravý rozum. Cizinci na ulici bychom pravděpodobně nesvěřili klíče od našeho bytu, a tedy po krátké konverzaci se zemřelým mu rovněž nenabízíme, aby se u nás doma usadil.

Než se ale do navazování kontaktu se světem mrtvých pustíte, přece jen si ujasněte, zda máte potřebné znalosti a zkušenosti, abyste zvládli i případné zádrhely nebo konfliktní situace.
Platí to, co u jakékoliv jiné práce s jinosvěty – nikdy nepřivolávejte nic/ nikoho, co/ koho nedokážete kontrolovat a přimět k odchodu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související

VrbaVrba

Vrba (Salix spp., angl. Willow) je jedním ze stromů, které patří mezi symboly jara a plodnosti.Každý den roste neviditelnou silou, mladé proutky se svíjí jako hadí mláďata. Vrba je léčitelkou

SasankaSasanka

Sasanka je známa také pod jmény koniklec, větrná květina, velikonoční květina, modrý penízek nebo třeba májový květ. Pochází z Evropy a západní Asie. Patří mezi oblíbenou bylinku s krásnými tmavě

RůžeRůže

RŮŽE Růží (Rosa spp., angl. Rose) je známo mnoho druhů. Obdivujeme její jemnost a krásu, ale také divokost a nebezpečí, které se skrývá v trnech.My se podíváme na růžové keře