Všichni občas zažíváme období, kdy nevíme, kudy kam. Všechny cesty se zdají být špatné, nebo naopak dobré a jen těžko hledáme sílu a vůli k tomu, abychom vyrazili na jednu z nich.
Křižovatky jsou sice místem vhodným pro magickou práci, kontakty s bytostmi i sebezpyt, ale nejsou místem, kde bychom měli dlouhodobě setrvávat bez hnutí a posunu.
Smyslem křižovatek je upozornit nás na možnosti, abychom mohli volit a vyrazit z nich na další cestu a k dalším křižovatkám.
Jediným spolehlivým ukazatelem směru na dlouhých cestách neznámou krajinou bylo dlouhou dobu Slunce, nebo jeho noční kolegové v podobě hvězd.
Runa Sowilo, v jejímž půlměsíci se právě nacházíme, je stejně, jako slunce, které jí dalo jméno, ukazatelem směru a kompasem, který nám může pomoci najít cestu ke splnění našich snů a záměrů.
Sowilo je někdy mylně intepretováno pouze jako runa úspěchu a vítězství a zapomíná se, že i přes posun, podporu a štěstí, které přináší, je potřeba si to štěstí odmakat a najít. Spíš než úspěch přes noc je zosobněním pořekadla, že štěstí přeje připraveným.
Ukazatelem cesty v noci jsou hvězdy a souvězdí, mezi nimiž vyniká Polárka, v runové řadě zosobněná v runě Tiwaz a jejím vládci, bohu Týovi.
V kouzlech pro nalezení cesty můžeme pracovat také s kompasem a mapou, po které nás povede.
Mezi islandskými magickými holemi najdeme velmi oblíbený vegvisír, který má svému nositeli pomoci nalézt cestu “ve špatném počasí”. Přeneseně ho můžeme využít o pro hledání cest skrze bouřlivá obsobí v životě.
Sledování přírodních fenoménů, jakými je právě počasí, směr větru nebo chování zvířat, které najdeme např. ve skotské lidové magii, je také způsobem, jak si ověřit, která z cest, které leťí před námi, je ta správná.
Šťastnou cestu a ať už se vydáváte kamkoliv.
