Stinné stránky práce s Tarotem

Výklady z tarotových karet se stávají čím dál populárnějšími. Dnes už kvůli náhledu do budoucnosti nebo ponoru ke kořenům svých problémů nemusíte za věštkyní, vědmou či kartářkou. Není nic snazšího než si pořídit balíček vlastních karet a díky návodům, kterých je na internetu spoustu, si začít vykládat karty sami. A na co vlastně návody? Tarot se přece dá vykládat intuitivně, bez znalosti významů karet, natož abychom se museli nějak zbytečně zdržovat snahou pochopit jeho původ, historii anebo dokonce souvislosti jeho obrazů s hlubinnou psychologií.

Nebo je to všechno trochu jinak?

Prakticky nikde se nesetkáte s informací, že by výklady z tarotových karet měly nějaké stinné stránky. Naopak, díky tomu, že se setkáte s přehršlí tarotových balíčků, které na sobě nesou vyobrazení roztomilých zvířátek, pohádkových bytostí nebo sexy krásek, snadno nabudete dojmu, že tarot je neškodný právě jako to hebké koťátko, které se na vás mrká z vašich nových karet.

Doba je taková, že jsme si zvykli na instantní uspokojení našich potřeb. Nemáme chuť a čas se něco zdlouhavě učit, a když se setkáme s názorem, že k dosažení velkých věcí (nebo malých spirituálních pokroků) jsou zapotřebí oběti, odmítneme je jako zastaralé a zbytečné. Však dnes by ani bůh Ódin kvůli vědění nemusel obětovat oko, když by si mohl v pohodě stáhnout aplikaci, která mu udělá výklad ze tří run během tří sekund.

Nechci být tím, kdo vám bere radost z práce s kartami, ale součástí práce tradiční bosorky je někdy být i za tu zlou tetu, která vám ukáže, že život není jenom hra. Ostatně, v každé pořádné čarodějnici, která je už trochu ožvýkaná a okopaná životními zkušenostmi, je trochu zlomyslné Baby Jagy.

Pokud tedy potřebujete láskyplné, leč ne zcela něžné nakopnutí, tady ho máte.

V první řadě je potřeba si uvědomit, že na výkladech z karet může vzniknout závislost. Možná se teď smějete a jste přesvědčení, že vám se to nemůže stát. V to případě vás chci ujistit, že právě vy jste tímto problémem nejvíce ohroženi. Velké ego a absence pudu sebezáchovy jsou přesně ty ingredience, které se ve správném poměru stanou živnou půdou vaší připoutanosti ke kartám. Až se začnete mít karet chuť ptát i na to, co si máte dát k obědu nebo obléct na sebe, vzpomeňte si na mě. A naučte se zase řešit běžné situace bez pomoci „čertových obrázků“. Uměli jste to i předtím, tak se vraťte k tomu, co fungovalo, a karty používejte jen k otázkám, na které skutečně nedokážete najít odpověď sami.

Pokud začnete vykládat karty ostatním, třeba jen pro zábavu, nikoliv hned pro peníze nebo pofidérní slávu, vězte, že budete brzy zavaleni množstvím dotazů a žádostí o výklad. Samozřejmě to bude potřeba hned, ideálně už včera, nebude to nic velkého, jen práce, která by vám zabrala dva dny, a nejvíc vás budou kontaktovat ti, které jste už několik let neviděli a když jste jim naposledy psali, že od nich něco potřebujete, tvářili se, že jim váš mail spadl do spamu. Možná to dojde tak daleko, že když na monitoru mobilu uvidíte blikat zdánlivě nevinný úvod konverzace „jak se máš?“, moudře budete předstírat, že vám doma vypadl internet, protože už tušíte, že je to jen otvírák k další prosbě o urgentní zodpovězení deseti „stručných otázeček“ na vztah, co jste už s dotyčnou řešili stokrát předtím (a stokrát jste já napsali, že má toho chlapa v zájmu svého zdraví poslat na druhý konec zeměkoule).

To všechno jsou samozřejmě jen drobné nepříjemnosti ve srovnání s vedlejšími účinky, které můžete při výkladech karet zažívat. Možná si myslíte, že jsou to karty, kdo dělá všechnu práci, ale nemůžete být dále od pravdy. Karty jsou jen nástroj. Ten, kdo vydává značné množství energie, aby se naladil na svou intuici, vyšší já, vesmír, božstva, velké neznámo nebo co to prostě je, odkud taháme potřebné informace, jste vy. Vy sami. Karty po seanci unavené nebudou, zato vy můžete snadno padnout na ústa, pokud se nenaučíte pracovat rozumně se svými zdroji. Zní to možná velmi nespirituálně, ale hlídat si, zda jste najedení, napití, odpočatí a zdraví se vyplatí. A taky se nepřetáhnout. Ono vám v tom „vykládacím flow“ může být krásně, ale když z něj vypadnete a vypadáte jako byste se v ringu utkali s Karlosem Vémolou, děláte něco špatně.

Tím se dostáváme k dalšímu bodu, a to, že když pracujete s kartami a otevíráte se „vyšším zdrojům“, otevíráte zároveň také dveře, kterými k vám sice mohou proudit veškeré pravdy univerza, ale taky je k nezvaným návštěvám mohou použít nejrůznější entity, které s radostí využijí vaší zranitelnosti a nepozornosti. Pokud tedy vykládáte z tarotu bez toho, abyste zajistili bezpečnost v prostoru, kde pracujete, můžete na sebe pohlížet jako na lákavou jednohubku, která se vystavuje k ochutnání. Nicméně, pokud vám nevadí v noci cestou na WC potkávat na zešeřelé chodbě kde co a kde koho, pokračujte v tom, co děláte.

Posledním bodem, který sdílím (nikoliv posledním rizikem, které se s výkladem karet pojí) je to, že Tarot nejsou jen hezké barevné obrázky. Věnujte chvíli studiu toho, jak vznikl, kdo ty obrázky namaloval a za jakým účelem. Zejména Velká Arkána je plná silných archetypů. Práce s nimi vám může snadno zašťourat do skrytého traumatu či bolístky, kterým ještě nejste připraveni čelit. Ne nadarmo se Tarot používá i při stínové práci. On má totiž opravdu velkou sílu. Jenže když ji budete používat nevědomě a bez přípravy, bude to, jako když dají dítěti kulomet.

Ať se vám to líbí, či ne, práce s Tarotem, stejně jako jakákoliv jiná práce na cestě Řemesla totiž vyžaduje, abyste pracovali hlavně sami se sebou. Abyste se dobře poznali, věděli, kdo jste, co za bubáky číhá ve vašich sklepeních a jak si s nimi poradit, když se utrhnou ze řetězu.

Nebojte se tedy do své divinační praxe zapojit zdravý rozum, ochotu se neustále učit a vědomí toho, že vás i po dvaceti nebo třiceti letech může pořád ještě něco překvapit (v dobrém i ve zlém).

Přeji vám, ať všechna zakopnutí, jež vás na cestě s tarotovými kartami čekají, přeměníte ve zkušenosti, jež vás nezastaví, ale posunou dál.