Když jsem začínala s výkladem karet, lidé se mě často ptali nejen na to, co je čeká, ale hlavně na to, co mají dělat. Vědět, jaký je náš osud, může být zajímavé, ale mnohem důležitější je pochopit, jak ho můžeme ovlivnit. Jak udělat správné rozhodnutí, jak se vyhnout slepým uličkám a nasměrovat svůj život tak, aby v něm bylo víc radosti a méně trápení. Vždycky mi dávalo smysl, že právě na tom by výklady měly stát – ne na pasivním přijímání budoucnosti, ale na hledání způsobů, jak ji utvářet.
A tak jsem se snažila dávat rady, které byly realistické, promyšlené a použitelné. Když se mě někdo ptal, co má dělat, chápala jsem to jako signál, že je připravený ke změně. Že hledá cestu a já mu můžu pomoct ji najít. Jenže pak jsem zjistila, že to tak jednoduché není. Lidé mou radu vyslechli, souhlasili, někdy dokonce nadšeně děkovali… a pak neudělali vůbec nic. Zůstali stát na místě, i když přesně věděli, jak se mohou posunout dál.
Nejdřív mě to rozčilovalo. Měla jsem pocit, že pokud někomu věnuji svůj čas a energii, pokud mu pomáhám hledat cestu, pak je přece logické, že se po ní vydá. A když to neudělá? Znamená to, že mu na změně nezáleží? Že je slabý? Že se bojí převzít odpovědnost za svůj život? „Víš přece, co máš dělat, tak proč to neuděláš?“ říkala jsem si v duchu. A někdy možná nejen v duchu.
Když vidíme někoho, kdo ví, co by měl udělat, a přesto to nedělá, máme tendenci to hned posuzovat. „Je líný.“ „Nemá disciplínu.“ „Nechce se mu.“ A někdy možná máme pravdu. Ale jindy vůbec netušíme, co za tím opravdu stojí.
Protože často to není o tom, že by člověk nechtěl. Může se nacházet v období, kdy mu všechno přerůstá přes hlavu. Kdy má pocit, že jen přežívá. Kdy se každý den snaží nesesypat pod tíhou vlastního života a představa jakékoli další změny ho děsí.
Někdy si lidé opravdu nesou důsledky vlastních rozhodnutí. Jenže to neznamená, že je snadné se z nich dostat. Možná má ten člověk limity, o kterých nevíme. Překážky, o kterých nemluví. Možná se mu děje něco, co mu brání vykročit, i když by hrozně chtěl. Možná pro něj ten krok, který nám připadá jako samozřejmý, znamená v tuto chvíli nepřekročitelnou propast.
A někdy je tím největším nepřítelem obyčejný strach. Mozek je nastavený tak, aby nás držel v bezpečí. Aby nás chránil před neznámým, protože to neznámé může být nebezpečné. A tak nás udržuje v situacích, které známe, i když nejsou ideální. Protože jsou aspoň předvídatelné.
A tak jsem se naučila dívat se na věci jinak. Přestala jsem očekávat, že každý, kdo si vezme radu, ji okamžitě zrealizuje. Přestala jsem si brát osobně, že někdo moje doporučení nevyužije. Místo toho jsem pochopila, že někdy není největší pomocí ta nejlepší rada, ale obyčejná trpělivost.
A tahle myšlenka mi pomohla nejen v práci s druhými, ale i se sebou samotnou. Kolikrát jsem přesně věděla, co mám dělat, ale odkládala to? Kolikrát jsem viděla cestu, ale nebyla jsem připravená na ni vykročit? Kolikrát jsem potřebovala nejdřív zpracovat své obavy, než jsem mohla udělat první krok?
A právě proto bychom měli být laskaví. Nejen k druhým, ale i k sobě. Protože i my sami často víme, co máme dělat… a stejně se k tomu nemůžeme dokopat. Potřebujeme čas. Potřebujeme bezpečný prostor, kde můžeme překonat vlastní bariéry, než se odvážíme k prvnímu kroku. A někdy je ta největší laskavost, kterou si můžeme dát – i kterou můžeme dát druhým – prostě jen trpělivost.
Tiumen
Tiumen – Kartářka a čarodějka. 🔔 Pozor! Nyní mám více volných termínů na výklady a konzultace.
K magii a výkladům karet jsem se dostala po více jak dvaceti letech praktikování tantrického buddhismu. Styl mé praxe se tak sice diametrálně proměnil a obohatil o nové dimenze, motivace však zůstává stále stejná. Magii vnímám jako práci s myslí.
Články
- PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA!
Když přijde řeč na to, proč ze všech možných systémů dělám zrovna magii pozdní antiky, většinou se čeká nějaká osudová odpověď – třeba vnitřní volání nebo aspoň vzpomínky na minulý život v Alexandrii. Jenže pravda je mnohem prozaičtější.… Číst dále: PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA! - BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND?
Když se dnes na internetu mluví o antické magii, většinou dostanete na výběr ze dvou romantických pohádek. V té první jsou antičtí mágové vlasatí rebelové z podzemí, kteří po nocích ve sklepě při svíčce zachraňují zakázané vědění před… Číst dále: BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND? - Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také.
Magie je cesta seberozvoje. Alespoň podle proklamací, které člověk čte na internetu. Čím déle praktikujete, tím lépe znáte sami sebe, tím přesněji rozpoznáte vlastní chyby a tím moudřejším, pravdivějším a celkově kvalitnějším člověkem se stáváte. Nevím proč. Kladivo… Číst dále: Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také. - V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu.
V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. Nebo vykrajuj cukroví. Zachumlej se do deky. Dopřej si ten příjemný pocit, kdy někdo vypráví a tebe zajímá hlavně to, co bude dál. Třeba proč… Číst dále: V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. - PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
Každý rok se na přelomu října a listopadu z českého internetu dozvídáme totéž: závoj mezi světy se ztenčuje, brány podsvětí vržou a nastává jediný správný čas pro práci s mrtvými. Když člověk sedí ve střední Evropě, zní to… Číst dále: PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
