Po staletích, kdy byli lidé odkázáni na vyobrazení sebe sama štětci malířů, přinesla fotografie neuvěřitelnou svobodu zobrazení, a s chytrými telefony jsme se posunuli do éry, kdy může být zvěčněno kdykoliv a cokoliv.
Fotografie můžeme využívat i v magické praxi. Rozdíl mezi obrázkem z časopisu, nebo internetu je v tom, že fotografie jsou pro nás skutečnější, reálnější, vyobrazují náš a náš život, a proto mohou být pro práci efektivnější.
Fotografie můžeme využít jako kotvu záměrů, což je způsob, jak vznikají manifestační nástěnky. Dobře vytvořený záměr, podpořený vizuální kotvou, nám může pomoci mentálně se posunout k tomu, co chceme a otevřít se možnostem. (Odmakat to ale musíme stejně.)
Důležitou roli hrají fotky na oltářích, hlavně těch, věnovaných předkům. Skrze obraz se s nimi můžeme snáze spojit, lépe navázat vztah a podpořit práci s nimi. Tato praxe je vhodná i pro ty, kteří nepraktikují otevřeně. Fotografie na komodě působí jako neškodná připomínka rodiny a projdou i u mudlovských návštěv a spolubydlících.
Naše vlastní oblíbená fotografie může fungovat jako představa a ideál, ke kterému směřujeme. Může to být fotka z místa, které chceme znovu navštívit, nebo šťastná fotka, kde se sami sobě líbíme, děláme, co nás naplňuje a vyzařujeme energii, kterou vyzařovat chceme.
Pokud chceme směřovat kouzlo na konkrétní osobu, kterou chceme ovlivnit, je potřeba s ní kouzlo propojit. Někdy stačí silná vizualizace, ale v při vytváření hmotných kouzel můžeme fotky využít jako “volt”. V dnešní době je velmi jednoduché získat fotku kohokoliv a mohlo by se tedy zdát, že čarování máme zjednodušené. Zároveň je ale třeba říct, že i když je fotka zobrazuje konkrétní osobu, není osobním předmětem a nevytváří tak silné spojení, jako osobní předměty, nebo vlasy.
Fotografie se využívají i v jednom z nejoblíbenějších kouzel, které se probojovalo i do mudlovského světa, a to je mražení těch, kteří nám škodí. Stačí fotka, sepsaný záměr, případně nějaká sigilie nebo bindruna blokující jeho vliv a zamražení do kostky ledu.
