Bohyně Cailleach je spojená zejména se skotským a irským folklórem a je ztělesněním temné bohyně v podobě stařeny. Bývá popisována jako stará žena s modrou kůží, třetím okem a dlouhými bílými vlasy vlajícími ve větru.
Její jméno se mění v závislosti na kraji a regionu, ve kterém se objevuje. Můžeme se s ní setkat jako s Cailleach Bheur (Skotsko), Cailleach Beare (Irsko) či Caillagh ny Gueshag (Ostrov Man). Samotné slovo cailleach znamená “zahalená” nebo “pod kápí”.
Její původ není úplně jasný a zdá se, že kořeny jejího kultu spadají ještě do dob před osídlením britských ostrovů Kelty.
Cailleach řídí tmavou polovinu roku, zatímco její mladý protějšek Brigid je vládkyní letních měsíců a světlé části roku. Některé starší mýty ale popisují Cailleach jako stařenu, jež s postupem roku od Samhainu mládne až se nakonec stává mladou pannou. V každém případě lze vidět, že tato prastará bohyně je silně spjata s cyklem kola toku a proměnou přírody, která v sobě zahrnuje smrt i znovuzrození a obnovu.
Přesto, že je často popisována jako bohyně – ničitelka, obzvláště ve své podobě nositelky bouře a vichru, je také známá svou schopností vytvářet nový život. Je tvůrkyní krajiny a silou, která vrásní kopce a údolí, zalévá horská údolí jezery
Přináší zimu, nikoliv však jako dobu temnoty a strachu, ale coby čas odpočinku a regenerace. Chrání divoká zvířata a nejsilněji je spojena s jelenem a vlkem.
Mezi její posvátné stromy patří cesmína a také hlodáš, který kvete i v chladných zimních měsících.
Spojení s Cailleach pro nás může být napojením se na samotný koloběh života. I my sami žijeme v cyklech. Někdy jsme plni sil, naše energie stoupá k vrcholu a je plodná a životadárná. Ale i v našich životech přichází čas, kdy se potřebujeme stáhnout do ústraní, zvolnit, zpomalit a dovolit světu, aby se chvíli točil bez naší účasti.
Cailleach nám ukazuje, že každá zima s sebou nese naději na nové jarní paprsky. Musíme se naučit vytrvat a využít temnotu (kolem nás i uvnitř nás samých) co nejvíce produktivně, abychom se pak, po vzoru této bohyně, mohli znovu narodit v naší „mladší“ a plodné podobě.
