Ježíš, Jednorožec a vánoční guláš

Ježíš, Jednorožec a vánoční guláš (Aneb proč je magie pozdní antiky jako české Vánoce)

Blíží se Vánoce. Doba, kdy i ti nejzatvrzelejší ateisté měknou a píší dopisy „Ježíškovi“. Je to bezpečné, je to roztomilé a voní to vanilkou. Ježíšek je v našem kulturním kódu neškodné batole, které nosí dárky a garantuje klid a mír.

Ale zkuste to jméno vyslovit v kruhu moderních čarodějnic nebo novopohanských mágů. Okamžitě ucítíte ten chlad. „Ježíš? Fuj, to je církev. To je útlak. To do magie nepatří. My chceme staré bohy, ne tesaře z Nazareta.“

A přitom právě tohle ohrnování nosu nás okrádá o jednu z nejsilnějších a nejzajímavějších technologií, kterou nám historie magie zanechala.

Když totiž otevřete Řecké magické papyry (PGM) nebo texty starověké křesťanské magie (ACM), nenajdete tam Ježíše jako trpící oběť nebo teologický konstrukt. Najdete tam hrdinu, který sestoupil do podsvětí, porazil smrt a podmanil si démony.

Starověký mág byl pragmatik. Bylo mu úplně jedno, jestli je daná mocnost „dostatečně pohanská“. Zajímal ho jediný parametr: Funguje to?

A jméno Ježíše Krista fungovalo. Ne jako prosba, ale jako zbraň. Byla to nová, nesmírně silná baterie, kterou okamžitě zapojili do starých obvodů. A tak v jednom rituálu vedle sebe najdete vzývání Dia, Ďábla, Apollóna i Krista, aby „osvětlili propast“. Není to chaos. Je to inženýrství.

Krásným příkladem je rituál, který jsme dnes probírali v kurzu. Jmenuje se „Démon netečnosti“ a je to past na acedii – na ten hnusný stav vyhoření a lhostejnosti, kdy člověk uvízne v bahně.

A co na tu bestii mág vytáhne? Ježíše. A Jednorožce. Ale zapomeňte na plyšáky.

Mág se v rituálu postaví, pozvedne ruce a řekne: „JÁ JSEM JEŽÍŠ KRISTUS.“. Nehraje si na boha z pýchy. Obléká si „božskou masku“, aby měl autoritu. A do hliněné misky nakreslí Jednorožce – divoké, nezkrotné zvíře, které symbolizuje tu zdivočelou sílu, kterou je třeba chytit do pasti.

Je to divné? Ježíš na kříži, jednorožec v misce, a do toho se vyhrožuje podsvětím? Ano. Je to divoký synkretismus. Ale upřímně – podívejte se na naše Vánoce.

Máme stromek (německý/pohanský zvyk). Jíme kapra (tradicí od 19. století). Čekáme na Ježíška (křesťanská abstrakce). Hledáme zlaté prasátko (pohanský symbol slunce a hojnosti). Zdobíme to skleněnými koulemi (moderní průmysl).

Mystéria řeckých magických papyrů
Řecké magické papyry jsou více než jen historické texty – jsou klíčem k moci, která se po staletí skrývala v temnotě. Nahlédněte s námi za závoj času a odhalte tajemství, která byla kdysi vyhrazena jen zasvěceným. Magie, o které se učí v tomto kurzu, je skutečná, …

Kdyby to viděl purista, trefí ho šlak. Ale my to milujeme. Protože tenhle mix funguje. Vytváří tu specifickou magii, kterou cítíme jen jednou za rok.

A přesně takové jsou Řecké magické papyry. Jsou jako ty nejlepší české Vánoce. Berou všechno, co má sílu – ať je to egyptský Thovt, řecká Hekaté, židovský JHVH nebo křesťanský Ježíš – a míchají z toho koktejl, který má jediný úkol: Změnit realitu.

Neofrňujte se nad ingrediencemi. V magii neexistuje „čistá tradice“. Existuje jen to, co má sílu pohnout světem. Pokud chcete přestat řešit dogmata a začít se učit tuhle syrovou, pragmatickou a neuvěřitelně účinnou magii, která se nebojí sáhnout po jakémkoliv kalibru, zvu vás dál.

Otevíráme brány k technologiím, kde se Ježíš potkává s Jednorožcem a kde vy jste tím, kdo drží otěže.

Tiumen

Tiumen – Kartářka a čarodějka. 🔔 Pozor! Nyní mám více volných termínů na výklady a konzultace.

K magii a výkladům karet jsem se dostala po více jak dvaceti letech praktikování tantrického buddhismu. Styl mé praxe se tak sice diametrálně proměnil a obohatil o nové dimenze, motivace však zůstává stále stejná. Magii vnímám jako práci s myslí.

Články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související