Skryté sklepení duše zní trochu jako místo, kam se člověk vydává s baterkou, pevnou obuví a poslední vůlí v kapse. Čekáme bludné duše, kostlivce padající ze skříní, ztrouchnivělé schody, pavouky za límcem a minimálně jednu rodovou kletbu schovanou za starým kotlem. Když už sestupujeme do vlastního podsvětí, mělo by tam být něco dostatečně temného a dramatického, aby ta výprava stála za vyprávění.
Jenže hloubka sama o sobě negarantuje drama. Možná tam narazíme na něco bolestivého, co jsme dlouho nechtěli vidět, protože bylo jednodušší zavřít dveře a chodit jinudy. Ani nález ale ještě nevytváří povinnost dveře otevřít. Pokud víme, že nemáme kapacitu podívat se dovnitř a zase je bezpečně zavřít, můžeme si jejich existenci poznamenat do plánu stavby. Není potřeba během čtrnácti dní otevřít všechny Pandořiny skříňky, které jsme za život nashromáždili.
Stejně dobře ale můžeme dole najít něco směšného, nudného, absurdního nebo překvapivě praktického. Staré názory, reflexy nastavené pro život před deseti lety, zapomenuté zájmy, podivné asociace a hromadu administrativního harampádí naší duše, přes které pořád zakopáváme. Možná očekáváme horor a dostaneme cirkus. Nebo klid. Trochu zatuchlo, pár krabic nebo překvapivě funkční technické zázemí.
A možná bude největším překvapením právě to, že pod povrchem nejsme žádná gotická duše sužovaná rodovou kletbou sahající do třináctého století. Čarodějnictví, spiritualita ani sebepoznání nám neukládají povinnost být tou nejpodivnější, nejrozbitější ani nejdramatičtější osobou v místnosti. Možná jsme docela normální lidé s docela normálním sklepem. A i to je legitimní výsledek průzkumu. Nevytvářejte drama jen proto, že je sexy, dobře se o něm píše a dodává vám na důležitosti. Hlavně před vámi samotnými.
Skryté sklepení duše proto není čtrnáctidenní soutěž o největšího kostlivce ve skříni. Je to průzkum vlastního sklepení, ať už v něm najdeme dávné tajemství, zapomenuté krabice nebo funkční hlavní uzávěr vody.
Pokud chcete zjistit, co skutečně stojí pod vaším životem, co pořád funguje a co už jen zabírá místo, v říjnu sestupujeme dolů. A svoje místo ve výpravě si můžete zajistit už teď.
O autorce
Adéla – From Witchy Cauldron.
Magii vnímám jako vlákno vpletené do přediva reality, kterého se můžeme dotknout, učit se z něj a také jej ovlivňovat, abychom jeho prostřednictvím přinesli žádané změny do svých životů
Další články od Adély
- RUNY PRO PRÁCI S PŘEDKY
Práce s předky není jen svíčka za zemřelé nebo rozhovor přes závoj smrti. Předky máme také mezi živými a rodová linie nesměřuje jen do minulosti, ale i do budoucnosti k potomkům. Dědíme majetek a schopnosti, ale také návyky,… Číst dále: RUNY PRO PRÁCI S PŘEDKY - CO CHCETE OD SVÉ MAGICKÉ PRAXE?
Pokud jste si tuhle otázku zatím nepoložili, zkuste se nad ní zamyslet. Chcete si trochu okouzlit běžné dny? Je pro vás čarodějnictví koníček, ke kterému se vracíte, když máte chuť, nebo už je tak prorostlé s vaším životem,… Číst dále: CO CHCETE OD SVÉ MAGICKÉ PRAXE? - MAGIE RUNY HAGALAZ
Hagalaz je runou krupobití, destrukce a osudových změn, takže má mezi runami pověst poněkud nebezpečného společníka. Když se přižene bouře, nemá příliš smysl přesvědčovat kroupy, aby byly ohleduplné k naší pečlivě udržované zahrádce. Smysl ale má vědět, co… Číst dále: MAGIE RUNY HAGALAZ - PEČIVO PRO ŽIVÉ I MRTVÉ
Na přelomu října a listopadu se i spořádaná moderní kuchyně může proměnit v kostnici, ze které ovšem voní máslo, kynuté těsto a sladké koření. V českém prostředí se na Všechny svaté a Dušičky peklo zvláštní pečivo, kterému se… Číst dále: PEČIVO PRO ŽIVÉ I MRTVÉ - MAGIE RUNY WUNJO
Wunjo je runou radosti, štěstí a dobré společnosti, takže na první pohled může působit jako runa povrchní zábavy. Její význam ale sahá mnohem dál než k příjemnému večeru s přáteli. Souvisí s hlubokým pocitem smyslu života a štěstím,… Číst dále: MAGIE RUNY WUNJO
