Čtyři hodiny ráno. Všichni spí, byt naplňují jen jemné zvuky noci – občasné vrznutí nábytku, šepot vzdáleného ruchu zvenčí, a já ležím vzhůru, neschopná utlumit své myšlenky. Ne proto, že
Čtyři hodiny ráno. Všichni spí, byt naplňují jen jemné zvuky noci – občasné vrznutí nábytku, šepot vzdáleného ruchu zvenčí, a já ležím vzhůru, neschopná utlumit své myšlenky. Ne proto, že
Hekaté, bohyně křižovatek, lunárního svitu a podsvětní temnoty, je jako šepot nočního větru na opuštěné cestě. Její přítomnost je všudypřítomná, i když neviditelná, a její podstata se vzpírá definicím. Její