O popových hvězdách, upalování čarodějnic a ženách, které chtějí Admin práva
Mám ráda hudbu, kterou poslouchají moje dospívající děti. Mám ráda otevřeně queer a feministické umělkyně a mám ráda Chappell Roan. Nic z toho se mnou samozřejmě nemusíte sdílet, a přesto dává smysl, abyste četli dál. Zkušenost, o které chci dnes mluvit, totiž zdaleka přesahuje hitparády. Je brutálně a mrazivě univerzální.
Pro ty, co nesledují popkulturu: Chappell Roan je mladá zpěvačka, která právě teď čelí obrovské vlně kritiky za své „nezdvořilé“ a „hrubé“ chování. V čem její zločin spočívá? Dovolila si nastavit hranice. Odmítla být poslušným majetkem svého publika. Je to otevřeně lesbická žena, jejíž estetika čerpá z drag queens, a která naprosto programově ignoruje takzvaný „male gaze“ (mužský pohled). Nesnaží se vyhovět, nesnaží se být roztomilá, říká věci na plnou pusu a nebojí se říct nepopulární názor. A výsledek? Společnost ji obratem označí za arogantní a nenávistnou.
Mechanismus je tu zcela zjevný. Jakmile se žena dostane k moci, jakmile získá slávu a vliv, stává se v očích veřejnosti komoditou. Mantinely, ve kterých smí operovat, jsou oproti mužům mikroskopické. Očekává se od ní to, co vždycky: že bude milá, laskavá, usměvavá a nekonečně pečující. Což je v přímém rozporu s tím, co musí dělat umělec – svobodně tvořit a chránit svůj vlastní tvůrčí prostor.
Možná si teď říkáte, proč na profilu věnovaném theurgii a vysoké magii řeším popovou zpěvačku. Řeším ji proto, že tenhle princip je starý jako lidstvo samo a v magické komunitě funguje s naprosto identickou toxicitou.
Dokud jako žena děláte věci, které zapadají do škatulky „tradičně ženské spirituality“ – mícháte bylinky, čistíte čakry, posíláte světu lásku a světlo, vykládáte o andělech a tvoříte bezpečný prostor pro léčení traumat – jste v pořádku. Jste v kolonce „pečující matka“. Systém vás toleruje, protože nikoho neohrožujete. Ale v okamžiku, kdy si jako žena začnete nárokovat něco, co se historicky považuje za mužskou doménu, narazíte na betonovou zeď.
Začnete vyžadovat kontrolu. Začnete rýsovat systémy, uplatňovat autoritu a vydávat příkazy. Začnete chtít reálný vliv na hrubou fyziku reality. Jinými slovy: chcete Root Access k vlastnímu životu a ke kosmu.
V tu chvíli se stáváte problémem. Začne fungovat nelítostný společenský protitlak, protože žena přece nemá chtít ovládnout svět. Má být vlídná, ne suverénní. Kdybychom žili o pár staletí dřív, řešilo by se to jednoduše na hranici. Dnes vás „jen“ označí za arogantní, chladnou nebo zlou. Ze všeho nejvíc je totiž pro tenhle systém nebezpečná žena, které je absolutně ukradené, jak působí na muže. A je jedno, jestli je to popová hvězda, nebo theurgyně, která si jede svou vlastní technickou praxi a na snahu zalíbit se dávno rezignovala. Ženy totiž společnost historicky ovládá přes jejich potřebu vyhovět. Jakmile tuto potřebu ztratíte, stáváte se neovladatelnými.
A abychom předešli hysterii v komentářích: když mluvím o mužském světě a mužském pohledu, mluvím o patriarchálním systému. Nemluvím o konkrétních mužích. Je to problém struktury, která nás všechny – bez ohledu na to, co máme mezi nohama – neustále rve do předem připravených krabiček. A když z té ohrádky někdo vystrčí byť jen špičku nosu, systém ho nevybíravě zarazí zpátky.
Dělat magii po svém je bytostně politický akt. Je to ovládnutí narativu. Pokud má někdo potřebu věnovat se bylinkám a energiím, ať to dělá, a je úplně jedno, jestli má dělohu, nebo varlata. A stejně tak, pokud někdo chce stát v centru rituálního kruhu, diktovat pravidla daimonské byrokracii a stát se nekompromisním architektem svého vlastního univerza, má na to plné právo.
Je načase, abychom lidi, co vykračují za okraj navyklých kategorií, přestali trestat za aroganci a začali v nich vidět inspiraci. Ty ohrádky, ve kterých se držíme, totiž reálně neexistují. Jsou to jen koncepty vytvořené k tomu, aby realita zůstala příjemně černobílá a aby si ti, kteří z ní těží, mohli dál pohodlně vládnout.
Přestaňte se omlouvat za to, že chcete víc než vám společnost dovolila. Vemte si zpátky svá administrátorská práva
Tiumen
Tiumen – Kartářka a čarodějka. 🔔 Pozor! Nyní mám více volných termínů na výklady a konzultace.
K magii a výkladům karet jsem se dostala po více jak dvaceti letech praktikování tantrického buddhismu. Styl mé praxe se tak sice diametrálně proměnil a obohatil o nové dimenze, motivace však zůstává stále stejná. Magii vnímám jako práci s myslí.
Články
- PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA!
Když přijde řeč na to, proč ze všech možných systémů dělám zrovna magii pozdní antiky, většinou se čeká nějaká osudová odpověď – třeba vnitřní volání nebo aspoň vzpomínky na minulý život v Alexandrii. Jenže pravda je mnohem prozaičtější.… Číst dále: PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA! - BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND?
Když se dnes na internetu mluví o antické magii, většinou dostanete na výběr ze dvou romantických pohádek. V té první jsou antičtí mágové vlasatí rebelové z podzemí, kteří po nocích ve sklepě při svíčce zachraňují zakázané vědění před… Číst dále: BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND? - Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také.
Magie je cesta seberozvoje. Alespoň podle proklamací, které člověk čte na internetu. Čím déle praktikujete, tím lépe znáte sami sebe, tím přesněji rozpoznáte vlastní chyby a tím moudřejším, pravdivějším a celkově kvalitnějším člověkem se stáváte. Nevím proč. Kladivo… Číst dále: Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také. - V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu.
V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. Nebo vykrajuj cukroví. Zachumlej se do deky. Dopřej si ten příjemný pocit, kdy někdo vypráví a tebe zajímá hlavně to, co bude dál. Třeba proč… Číst dále: V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. - PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
Každý rok se na přelomu října a listopadu z českého internetu dozvídáme totéž: závoj mezi světy se ztenčuje, brány podsvětí vržou a nastává jediný správný čas pro práci s mrtvými. Když člověk sedí ve střední Evropě, zní to… Číst dále: PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
