Málokteré téma v magii je opředené takovým množstvím nepochopení jako kletby a útočná magie. A to nepochopení nevzniká z nedostatku informací, ale z přebytku vzrušení: kletba je nejfotogeničtější žánr magie, a tak se o ní mluví buď s hrůzou, nebo s obdivem – a skoro nikdy s tím jediným, co si zaslouží: se střízlivým pohledem účetního.
Když se řekne útočná magie, vynoří se dvě postavy. První je oběť: „Prolomili mi ochrany. Někdo na mě útočí. Cítím, že na mě posílají kletby.” Druhá je útočník: člověk, který na každý konflikt – nevěru, hádku ve skupině, špatnou recenzi – reaguje sáhnutím po útočné magii. Vypadají jako protiklady: štvaná laň a temný lovec. Jenže podívejte se pozorněji: jsou to dvojčata. Obě ty postavy sdílejí jeden a týž blud – přesvědčení, že jejich horizontální třenice jsou dost důležité na to, aby se do nich investovala Síla.
Oběť věří, že její život je tak významný terč, že na něj cizí operátoři pálí energii od rána do večera – že je Pentagon, na který se vede koordinovaná kampaň. A útočník věří, že jeho ukřivděnost je dostatečný casus belli pro metafyzickou válku. Dva narcismy, jedna žabomyší válka – a celá se odehrává v přízemí, mezi lidmi, kteří si házejí klacky pod nohy, protože jim to dává iluzi moci. A iluze moci je jediná moc, na kterou dosáhnou.
Přitom většina „prokletí” má civilnější jméno. Když se vám hroutí život – práce skřípe, vztahy praskají, tělo stávkuje – s drtivou pravděpodobností na vás neútočí temný mág. Drtí vás Heimarmené: obyčejná sublunární gravitace, která semele každý systém bez vlastní nosné osy. Entropie nepotřebuje objednávku. Jenže diagnóza „kletba” je lákavá, protože je lichotivá (někdo se mnou zabývá!) a hlavně levná: nevyžaduje audit vlastního provozu. „Jsem prokletá” se vyslovuje snáz než „nemám osu a hmota si mě bere zpátky”. Na jednoho skutečného útočníka připadá devadesát devět obyčejných zkratů. Kdo všude vidí žháře, většinou jen nikdy neviděl vlastní elektroinstalaci.
Je útočná magie problém morálky? Ano i ne. Útok na cizí vůli zůstává útokem na cizí vůli, ať ho vedete slovem, právníkem, nebo rituálem. Ale skutečný argument proti ní není v tom, že je zlá. Je v tom, že je pitomá – a to způsobem, který se dá spočítat.
Nejdřív mechanika. Kletba není šíp, který vystřelíte a jdete dál. V magii nic neletí „samo” – všechno teče spojením. Chcete-li zasáhnout někoho dole, musíte se s ním nejdřív propojit: vaše pozornost, vaše energie, váš záměr, natvrdo přivázané k jeho životu. Kletba je port – otevřený, obousměrný, a je váš. Chtěli jste ublížit na dálku, a místo toho jste se nastěhovali: stojíte na jeho dvorku, v jeho bahně, zasíťovaní pevněji než jeho vlastní rodina. A bahno, na rozdíl od vás, s tím spojením problém nemá. Bahno je doma.
A teď ekonomika. Ta energie, kterou chcete vypálit, se sbírala – disciplínou, praxí, odříkáním, po kapkách, roky. A sbírala se na něco: na práci, která vás má nést nahoru. Kletba znamená vzít palivo našetřené na cestu vzhůru, otočit trysky dolů a vypálit nádrž na to, aby jeden člověk v přízemí měl špatný měsíc. Vezmete palivo ke hvězdám a zapálíte sousedovi rohožku. I kdyby se to povedlo dokonale: on přišel o rohožku. Vy o nádrž, měsíce práce a výškovou pozici – protože pozornost investovaná dolů VÁS drží dole. Každá kletba je v posledku přiznání: záleží mi na přízemí natolik, že jsem ochotná tam bydlet.
Žádná karma, žádné „vrátí se ti to třikrát” – nic z toho nepotřebujete. Stačí umět sčítat.
Má tedy člověk útočnou magii vůbec znát? Rozhodně. Nikdy nevíte a toolkit má být úplný. Hlavně ale nepostavíte pořádnou obranu proti něčemu, čemu nerozumíte – kdo nezná mechaniku útoku, staví ochrany podle pověstí, a pak píše posty o tom, jak mu je někdo pořád prolamuje. A teprve znalost dává skutečnou volbu: zdržet se něčeho, co neumíte, není ctnost. Je to jen popis stavu.
Takže znát ano. A používat? Jste dospělí lidé, nebudu vám zakazovat, jak naložíte s vlastní energií. Jen přikládám účet, který vám nikdo jiný nevystaví: trvalé připojení k člověku, kterého nesnášíte. Pozornost ukotvenou v přízemí. Měsíce práce proměněné v cizí špatný týden. A život, jehož hlavním projektem je spor na horizontále – protože kletba není jednorázový úkon, kletba je vztah. A vztahy si berou čas, energii a kus adresy.
Jestli tohle chcete, je to legitimní volba a trh s bordelem je volný. Ale jestli vám vzadu vrtá hlavou, že by ta samá energie mohla dělat něco jiného – otočte ji o sto osmdesát stupňů. Na něco, co vás posune nahoru. Nebo aspoň nezatlačí hlouběji do bahna.
Protože proklínat umí každý, kdo má vztek a odvahu. Nestát o to – na to už musíte mít kam stoupat.
Tiumen
Tiumen – Kartářka a čarodějka. 🔔 Pozor! Nyní mám více volných termínů na výklady a konzultace.
K magii a výkladům karet jsem se dostala po více jak dvaceti letech praktikování tantrického buddhismu. Styl mé praxe se tak sice diametrálně proměnil a obohatil o nové dimenze, motivace však zůstává stále stejná. Magii vnímám jako práci s myslí.
Články
- PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA!
Když přijde řeč na to, proč ze všech možných systémů dělám zrovna magii pozdní antiky, většinou se čeká nějaká osudová odpověď – třeba vnitřní volání nebo aspoň vzpomínky na minulý život v Alexandrii. Jenže pravda je mnohem prozaičtější.… Číst dále: PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA! - BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND?
Když se dnes na internetu mluví o antické magii, většinou dostanete na výběr ze dvou romantických pohádek. V té první jsou antičtí mágové vlasatí rebelové z podzemí, kteří po nocích ve sklepě při svíčce zachraňují zakázané vědění před… Číst dále: BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND? - Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také.
Magie je cesta seberozvoje. Alespoň podle proklamací, které člověk čte na internetu. Čím déle praktikujete, tím lépe znáte sami sebe, tím přesněji rozpoznáte vlastní chyby a tím moudřejším, pravdivějším a celkově kvalitnějším člověkem se stáváte. Nevím proč. Kladivo… Číst dále: Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také. - V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu.
V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. Nebo vykrajuj cukroví. Zachumlej se do deky. Dopřej si ten příjemný pocit, kdy někdo vypráví a tebe zajímá hlavně to, co bude dál. Třeba proč… Číst dále: V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. - PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
Každý rok se na přelomu října a listopadu z českého internetu dozvídáme totéž: závoj mezi světy se ztenčuje, brány podsvětí vržou a nastává jediný správný čas pro práci s mrtvými. Když člověk sedí ve střední Evropě, zní to… Číst dále: PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
