Stěhuju se na druhý konec světa. Ne na měsíc, na roky. A ať člověk plánuje jakkoli dlouho, nakonec se celý jeho život přepočítá na dvě čísla: kolik kilo unese letadlo a kolik krychlových metrů zaplatí cargo. Všechno ostatní je vyjednávání s těmi dvěma čísly.
Napřed jsem třídila tak, jak se třídí vždycky: podle toho, co mám ráda. Dopadlo to podle očekávání, tedy nijak. Hromada „bere se“ byla větší než byt. Pak podle vzpomínek, což je ještě horší, protože vzpomínku má i rozbitá zástrčka. A nakonec se z toho vytřídění stalo něco, čemu se v mém oboru říká inventura, a ta má jediné kritérium, které pod váhovým limitem vydrží: ne jestli je věc hezká, ale jestli něco dělá.
Ke každé věci tři otázky. Co to dělá? Drží to něco? Co se stane, když to zmizí? Nic víc, žádná čtvrtá. Kdo si u krabic zkusí ptát se takhle, zjistí to, co jsem zjistila já. Ošklivé věci často drží celý provoz: ten jeden hrnec, ta jedna nabíječka, ten nůž, který by nikdo nevyfotil a bez kterého nejde uvařit. Krásné věci často nedělají vůbec nic, jen stojí a berou místo, a přesto se u nich ruka zastaví nejdéle. A pak je třetí skupina, ta nejzajímavější: věci, o kterých bych odpřisáhla, že bez nich nemůžu být. Krabice se zavřela bez nich a nestalo se nic. Vůbec nic. Několik let jsem je měla doma, protože jsem se nikdy neptala, co dělají.
ZIP – Zimní inspekce provozu
Adventní audio kurz: jednadvacet dní ve vlastním provozu
Zazipuj rok a přepni na zimní provoz.
Za rok se toho rozběhne hodně. Povinnosti, plány, drobná provizoria. Něco tě drží, něco spotřebovává víc energie, než se zdá, a něco běží dál prostě proto, že se k tomu už nikdo nevrátil.
Na jednadvacet prosincových dní se zastavíme u vlastního provozu. Projdeme, co letos běželo, co potřebuje péči a co může na zimu utichnout. Zápisy uložíme do jednoho pomyslného archivu, ke kterému se dá vrátit.
Každý den jedno audio, pět minut práce a hotovo. Zipování nepotřebuje složité rituály ani speciální pomůcky. Jen malou porci pozornosti, která se vejde i do plného prosince.
Stěhování je inventura, kterou vám nařídila letecká společnost. Většina lidí ji nikdy neudělá, protože je k tomu nikdo nenutí. Věci se hromadí tam, kde se na ně nikdo nedívá, a drží se tam z jediného důvodu: nikdo se jich nikdy nezeptal, k čemu jsou.
A tady přichází ta věc, kterou jsem nad krabicemi pochopila až podruhé.
Nábytek zůstane. Byt se předá. Cargo přijede za pár týdnů a bude v něm jen to, co prošlo třemi otázkami. Ale sklep se nestěhuje. Sklep jede s sebou, celý, bez váhového limitu, bez celní prohlídky. Všechno, co se za léta postavilo pod podlahou vlastního života: staré reflexy, provizoria, která měla vydržet týden a stojí desátý rok, věci, které nikdo nezabalil, a přesto byly u každého stěhování. Na tyhle nikdy nikdo nepoužil stejnou optiku jako na věci v krabicích. Nikdo se u nich neptal, co dělají a co drží. Jedou dál, protože jedou, a na druhém konci světa vybalí samy sebe dřív než já kufry.
Přitom kritérium je totéž. Nezáleží na tom, jestli je to hezké. Záleží na tom, jestli to něco dělá a jestli to něco drží. Část z toho drží víc, než bych čekala, a bude to tam muset zůstat, i když se mi to nelíbí. Část jen bere místo. A rozdíl se z povrchu nepozná; pozná se jen na místě, s baterkou a s těmi třemi otázkami.
Krabice jsou vytříděné. Cargo je na cestě. To nejdůležitější třídění nás ale společně čeká od 6. října, a bude to čtrnáct dní pod podlahou vlastního prostoru, na tom, co si tam každý postavil, a hlavně na tom, co se tam postavilo samo. Každý den jedna nahrávka, jeden nález a návrat nahoru. Svůj sklep si vezu s sebou taky. Jdu vedle, ne napřed.
Skryté sklepení duše: 6. až 19. října. 1 700 Kč, absolventi Astrální architektury a Doteku divoké duše 1 100 Kč. Přihlášky do 5. října.
Tiumen
Tiumen – Kartářka a čarodějka. 🔔 Pozor! Nyní mám více volných termínů na výklady a konzultace.
K magii a výkladům karet jsem se dostala po více jak dvaceti letech praktikování tantrického buddhismu. Styl mé praxe se tak sice diametrálně proměnil a obohatil o nové dimenze, motivace však zůstává stále stejná. Magii vnímám jako práci s myslí.
Články
- PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA!
Když přijde řeč na to, proč ze všech možných systémů dělám zrovna magii pozdní antiky, většinou se čeká nějaká osudová odpověď – třeba vnitřní volání nebo aspoň vzpomínky na minulý život v Alexandrii. Jenže pravda je mnohem prozaičtější.… Číst dále: PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA! - BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND?
Když se dnes na internetu mluví o antické magii, většinou dostanete na výběr ze dvou romantických pohádek. V té první jsou antičtí mágové vlasatí rebelové z podzemí, kteří po nocích ve sklepě při svíčce zachraňují zakázané vědění před… Číst dále: BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND? - Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také.
Magie je cesta seberozvoje. Alespoň podle proklamací, které člověk čte na internetu. Čím déle praktikujete, tím lépe znáte sami sebe, tím přesněji rozpoznáte vlastní chyby a tím moudřejším, pravdivějším a celkově kvalitnějším člověkem se stáváte. Nevím proč. Kladivo… Číst dále: Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také. - V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu.
V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. Nebo vykrajuj cukroví. Zachumlej se do deky. Dopřej si ten příjemný pocit, kdy někdo vypráví a tebe zajímá hlavně to, co bude dál. Třeba proč… Číst dále: V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. - PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
Každý rok se na přelomu října a listopadu z českého internetu dozvídáme totéž: závoj mezi světy se ztenčuje, brány podsvětí vržou a nastává jediný správný čas pro práci s mrtvými. Když člověk sedí ve střední Evropě, zní to… Číst dále: PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
