Tahle věta se v komunitě říká v různých podobách a vždycky zní pokorně: antická magie je regionální, vznikla v Egyptě, je vázaná na místa, kde byla božstva uctívána tisíce let, a kdo ji dělá z obýváku v Čechách, dělá něco jiného. U Nilu to prý rezonuje. Doma ne.
Má to jednu vadu. Kdo tvrdí, že Hélios funguje jen u Nilu, zaměnil hyperkosmického boha za génia loci.
Začněme tím, co na řecko-egyptské magii regionální opravdu je, protože něco ano. Materiál: nilská voda, natron, konkrétní rostliny a zvířata nilského údolí. Kalendář: egyptské hodiny, dekany, východ Sothidy. Jazyk: starokoptská jména, egyptská slova a jejich řecké přepisy. A práce s místními mrtvými – kdo volá konkrétního zemřelého z Abýdu, musí počítat s tím, že ten mrtvý je skutečně místní záležitost. To je poctivé jádro regionality a každý, kdo s tím materiálem pracuje, se s ním musí vyrovnat: deklarovat náhradu, znát kalendář, vědět, kde končí přenositelnost a začíná vlastní rekonstrukce.
Jenže všechno ostatní regionální není. A hlavně nejsou regionální bohové.
Papyry, které dnes čteme, nebyly nějaká uzavřená egyptská lidová magie. Byly to příručky převážně psané řecky, vznikající v kosmopolitním prostředí římského Egypta. Je v nich Iaó a Sabaóth z Judeje, Ereškigal z Mezopotámie, Hekaté s anatolskými kořeny, Mithras z íránského kulturního okruhu, Zeus Hélios Megas Sarapis, který je sám o sobě diplomatická smlouva několika kultur. To není izolovaný lokální produkt. To je magie světa, ve kterém cestovali lidé, jména, bohové i rituální technologie.
A máme to doloženo tam, kde to bolí nejvíc: mimo Egypt. Proklínací tabulky, magické gemy a amulety z různých částí impéria používají stejné typy voces magicae, božských jmen a synkretických formulí, jaké známe z egyptských papyrů. Ta praxe se přenášela už v antice. Tvrdit, že se přenést nedá dnes, znamená tvrdit, že dnešní člověk zvládne méně než římský legionář s olověnou destičkou.
A pak je tu argument, který je důležitější než archeologie, protože je theurgický.
Božstvo není lokální. Lokální je přístupový bod.
Chrám v Iunu byl místo, kde se k Réovi přistupovalo – ne Ré sám. V iamblichovském rámci jsou bohové všude a kulty jsou místa, kde se k nim přistupuje odsud. Když kult zanikne, zanikne přístupový bod, ne bůh; když vznikne nový, bůh se nepřestěhoval, jen má nové dveře.
Kdo tvrdí, že Hélios funguje jen v Egyptě, nepopisuje Hélia. Popisuje génia loci – lokálního ducha místa, který je skutečně vázaný na své kopce, prameny a hroby a mimo ně neexistuje. Génius loci je reálná a užitečná kategorie. Jen není totéž co hyperkosmický bůh. A zaměnit je znamená spadnout o několik pater níž, než operátor chtěl.
Práce s místními mrtvými je lokální, protože mrtví jsou lokální. Sluneční, lunární a anagogické operace lokální nejsou, protože Slunce vychází i nad Vltavou a Měsíc má fáze i v Brně.
A ta známá zkušenost, že „u Nilu to rezonovalo jinak“?
Rezonovalo. Zážitek má kulisu rád. Jen není důkaz adresy. Operace se neměří tím, jak vám bylo ve tmě u řeky, ale tím, co se stalo potom – a to se stane, nebo nestane, bez ohledu na to, kde stála svíčka.
Kdyby regionalita opravdu diskvalifikovala přenos, první by padla jiná praxe, kterou dnes dělá kdekdo a nikdo jí nevyčítá nic: runová magie. Doklady jsou nápisy vázané na germánský a skandinávský prostor, pár operativních náznaků v eddických písních, žádné příručky, žádný postup krok za krokem. Papyry dávají hodinu, materiál, formuli, pořadí a cíl. Runy dávají abecedu, nápisy a básně – a zbytek z velké části rekonstruujeme.
Moderní runová magie je z velké části moderní rekonstrukce postavená na materiálu, který o provedení často mlčí – a přesto se dělá od Kalifornie po Prahu a nikdo neříká, že Algiz funguje jen u fjordu.
Regionální je, zdá se, vždycky to, co dělá někdo jiný.
A proto ta věta zní pokorně a je ve skutečnosti pravým opakem.
Nepokorná není praxe, která volá Hélia v Čechách. Nepokorná je představa, že bůh potřebuje, abyste si koupili letenku – že hyperkosmická inteligence je uvázaná k turistické destinaci a bez ní nefunguje.
Bohové nemají pasy. Egypt je adresa výrobce. Není to podmínka provozu.
Píšu to z desetimilionového města, kde není Nil, les ani mlha, jen skútry a vlhko. Hélios vyšel i dnes. Nezeptal se, kde jsem
Tiumen
Tiumen – Kartářka a čarodějka. 🔔 Pozor! Nyní mám více volných termínů na výklady a konzultace.
K magii a výkladům karet jsem se dostala po více jak dvaceti letech praktikování tantrického buddhismu. Styl mé praxe se tak sice diametrálně proměnil a obohatil o nové dimenze, motivace však zůstává stále stejná. Magii vnímám jako práci s myslí.
Články
- PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA!
Když přijde řeč na to, proč ze všech možných systémů dělám zrovna magii pozdní antiky, většinou se čeká nějaká osudová odpověď – třeba vnitřní volání nebo aspoň vzpomínky na minulý život v Alexandrii. Jenže pravda je mnohem prozaičtější.… Číst dále: PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA! - BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND?
Když se dnes na internetu mluví o antické magii, většinou dostanete na výběr ze dvou romantických pohádek. V té první jsou antičtí mágové vlasatí rebelové z podzemí, kteří po nocích ve sklepě při svíčce zachraňují zakázané vědění před… Číst dále: BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND? - Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také.
Magie je cesta seberozvoje. Alespoň podle proklamací, které člověk čte na internetu. Čím déle praktikujete, tím lépe znáte sami sebe, tím přesněji rozpoznáte vlastní chyby a tím moudřejším, pravdivějším a celkově kvalitnějším člověkem se stáváte. Nevím proč. Kladivo… Číst dále: Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také. - V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu.
V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. Nebo vykrajuj cukroví. Zachumlej se do deky. Dopřej si ten příjemný pocit, kdy někdo vypráví a tebe zajímá hlavně to, co bude dál. Třeba proč… Číst dále: V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. - PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
Každý rok se na přelomu října a listopadu z českého internetu dozvídáme totéž: závoj mezi světy se ztenčuje, brány podsvětí vržou a nastává jediný správný čas pro práci s mrtvými. Když člověk sedí ve střední Evropě, zní to… Číst dále: PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
