V naší kultuře jsme zvyklí na předky vzpomínat hlavně v čase podzimních svátků a částečně o Vánocích, které si ale již nechceme “kazit” smutkem.
Ve starých kulturách, např. římské, bylo ale uctívání předků běžnou a obvyklou součástí osobní a rodinné spirituální praxe. Stejně tak ze starého severu máme doklady o svátcích Dísablot a Álfablot, v rámci kterých se uctívali mj. právě předkové, kteří i po své smrti pomáhali svým žijícím potomkům.
V domácí magii jsou předkové nejčastěji uctíváni tím, co měli nejraději. Toto je ideální čas najít staré sešity po babičce a uvařit podle nich jídla, která si pamatujeme z dětství. Pokud žádné takové literární poklady nenajdeme, můžeme se spolehnout na moderní recepty a jenom se inspirovat svými vzpomínkami na naše blízké a jejich oblíbená jídla.
Krb je místem, okolo kterého se rodina scházela, bylo tam světlo a teplo. I dnes je proto krb nebo jeho moderní provedení, tedy sporák a trouba, místem, kam můžeme směřovat oltáře předků a obětiny.
Těmi nemyslím plnohodnotné jídlo, ale malé porce, které symbolicky ukazují, že na své předky myslíme a že jejich duše vyživujeme. Vzhledem k tomu, že žijí v jiných sférách, pravděpodobně si na guláši nepochutnají. Čerpají ale energii z podstaty jídla a z našich vzpomínek. Pokud chcete, můžete jako součást svého vzpomínkového rituálu vždy říct, že jim dáváte obětinu, ať je vyživí, přinese jim potěšení a ať se v jejich sférách promění v to, co jim přijde nejvíce vhod.
Další možností je prostření stolu pro další osobu a umístění malé porce jídla na toto vyhrazené místo. Tím zvete své předky k jednomu stolu, jíte jako rovný s rovným a znovu ustanovujete vztah, který jste měli předtím, než odešli na druhou stranu. A pokud se vztahujete i k těm předkům, které jste za života nepoznali, prodlužujete tím svůj dosah do dalších a dalších generací.
Ze svátečních dní, jako např. Vánoc, máme i tradice, kdy se porce jídla nebo třeba vánočka nechá na kuchyňském stole a duchové se pozvou, aby hodovali přes noc. Ráno se potom jídlo sní. To je dobrý prostředek proti plýtvání v případě, že nechcete nebo nemůžete vyčlenit jídlo, které se později vyhodí.