Byla jsem vždycky ten typ člověka, který si všechno zařizuje sám. Co si neudělám, to nemám. Co potřebuji, o to se postarám. A když něco nejde, prostě zatnu zuby a budu dřít, dokud to nějak neprotlačím. Požádat o pomoc? To přece znamená přiznat slabost. A tak jsem si zvykla, že pomocná ruka se vždycky najde na konci mého vlastního ramene.
Tohle nastavení jsem si přirozeně přenesla i do magie. Když jsem se něco učila, dělala jsem to s maximální pečlivostí a zodpovědností, jako bych se připravovala na závěrečnou zkoušku v oboru „ohnutí reality silou vlastní vůle“. Magie pro mě byla otázkou vlastní práce, úsilí a disciplíny – žádné spoléhání na vnější síly, žádné „někdo to udělá za mě“.
A pak jsem se setkala s řeckými magickými papyry (PGM) – a zjistila, že magie může vypadat úplně jinak.
Najednou jsem stála před konceptem, který mi byl naprosto cizí: co když ta těžká práce vůbec není na mně? Co když mým úkolem není rvát se s osudem jako hrdina antického eposu, ale delegovat úkoly na ty, kteří mají sílu a prostředky je splnit? V tradiční magii PGM je totiž běžné nechat pracovat bohy, duchy, daimony a další bytosti – zadat jim jasné instrukce, říct jim, co mají udělat, jak mají postupovat, a případně vysvětlit, co se stane, když to neudělají.
První reakce? Odpor.
Přišlo mi to jako vzdání se části vlastní kompetence. Jako bych najednou přiznávala, že nejsem dost dobrá na to, abych sama dokázala ohnout realitu. Že má magie už není „moje“, protože ji za mě dělá někdo jiný. Bylo to zvláštní – vždycky jsem vnímala magii jako něco, co stojí a padá se silou mé vlastní vůle. A teď jsem měla přijmout, že místo toho budu spíš manažer než dělník? Že místo tlačení balvanu do kopce prostě řeknu někomu, kdo na to má lepší nástroje: „Udělej to za mě“?
Jenže čím víc jsem tenhle způsob magie praktikovala, tím víc jsem chápala, jak skvělé a osvobozující to je.
Protože tohle není o vzdání se síly – tohle je o jejím efektivním využití. Magie není o tom, že všechno urvu sama silou vůle. Magie je o tom, že vím, jak věci fungují, a umím je poskládat tak, aby vedly k výsledku. A pokud mám možnost požádat o pomoc bytosti, které mají větší přístup k těm jemným nitkám osudu, které já sama nevidím, proč bych to neudělala?
Zjistila jsem, že nemusím dokazovat sama sobě, že jsem všemocná. Nemusím si hrát na někoho, kdo zvládne všechno sám. Naopak – čím víc ustoupím ze svého ega a začnu se dívat na magii jako na spolupráci, ne na osobní výkon, tím silnější moje praxe je.
A nejen to – tahle zkušenost se mi propsala i do života. Najednou bylo v pořádku požádat o pomoc. Najednou jsem pochopila, že to, že něco neudělám sama, neznamená, že to není moje zásluha. A že když věřím, že magie funguje na principu spolupráce, možná by můj život mohl taky.
Takže dnes už nebojuji s tím, že něco nechávám na někom jiném. Ani v magii, ani v běžném životě. A upřímně? Je to o dost lepší.
Tiumen
Tiumen – Kartářka a čarodějka. 🔔 Pozor! Nyní mám více volných termínů na výklady a konzultace.
K magii a výkladům karet jsem se dostala po více jak dvaceti letech praktikování tantrického buddhismu. Styl mé praxe se tak sice diametrálně proměnil a obohatil o nové dimenze, motivace však zůstává stále stejná. Magii vnímám jako práci s myslí.
Články
- PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA!
Když přijde řeč na to, proč ze všech možných systémů dělám zrovna magii pozdní antiky, většinou se čeká nějaká osudová odpověď – třeba vnitřní volání nebo aspoň vzpomínky na minulý život v Alexandrii. Jenže pravda je mnohem prozaičtější.… Číst dále: PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA! - BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND?
Když se dnes na internetu mluví o antické magii, většinou dostanete na výběr ze dvou romantických pohádek. V té první jsou antičtí mágové vlasatí rebelové z podzemí, kteří po nocích ve sklepě při svíčce zachraňují zakázané vědění před… Číst dále: BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND? - Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také.
Magie je cesta seberozvoje. Alespoň podle proklamací, které člověk čte na internetu. Čím déle praktikujete, tím lépe znáte sami sebe, tím přesněji rozpoznáte vlastní chyby a tím moudřejším, pravdivějším a celkově kvalitnějším člověkem se stáváte. Nevím proč. Kladivo… Číst dále: Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také. - V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu.
V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. Nebo vykrajuj cukroví. Zachumlej se do deky. Dopřej si ten příjemný pocit, kdy někdo vypráví a tebe zajímá hlavně to, co bude dál. Třeba proč… Číst dále: V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. - PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
Každý rok se na přelomu října a listopadu z českého internetu dozvídáme totéž: závoj mezi světy se ztenčuje, brány podsvětí vržou a nastává jediný správný čas pro práci s mrtvými. Když člověk sedí ve střední Evropě, zní to… Číst dále: PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
