Když se řekne „magie starověku“, mnozí si vybaví svitky, záhadná jména bohů, prapodivné kresby – ale málokoho napadne, kolik z těchto kouzel by se bez zvířat prostě nerozjelo. V řecko-egyptské magii hrají zvířata klíčovou roli: jako božští poslové, jako symboly, jako živé oběti… a někdy i jako nic netušící figuranti v opravdu podivných rituálech.
Ve starém Egyptě bylo zvíře víc než jen zvíře. Hlava sokola? Hor. Kočka? Bastet. Šakal? Anubis. Ale v řecko-egyptské syntéze se to celé ještě víc zkomplikovalo.
Mágové vyvolávali bohy, kteří měli těla složená z různých zvířat – třeba Helia s lví hlavou a hadem obtočeným kolem lebky, který se zakusuje do vlastního ocasu. Ouroboros. Solární síla. Nekonečno. S tím se kouzlí jedna radost.
Abrasax, démon známý z gnostických gem, má hlavu kohouta, lidské tělo a hadí nohy. Není to jen výtvarná fantazie. Je to obraz: bdělost (kohout), síla (mužské tělo), spojení se zemí a podsvětím (hadi). Když ho mág nosí na prstenu, nosí s sebou kombinaci bdělého ducha, lidské vůle a plazivých sil skrytého světa.
Zvířata se tak stávají živým jazykem symbolů. Když mág pronese „nosím kůži Chepra“, mluví o skarabovi – a tím o transformaci, vzkříšení, sluneční cestě. Když říká „jsem vejce ibise, vejce fénixe“, přenáší se do role zárodku božské moudrosti a obnovy. Každý tvor má svou moc, svou vlastnost, svou energii – a mág ji chce.
Sympatetická magie je založená na tom nejprimitivnějším a zároveň nejbáječnějším principu: „co uděláš symbolu, uděláš skutečnosti“.
Takže když mág vezme cihlu, nakreslí na ni osla, potřísní ji oslí krví, prasečí krví a cibulovou šťávou, a pak ji zakopá – nepřítel má problém. Proč osel? Protože je spojený s bohem chaosu, Tyfónem. Když ho „rituálně zneuctíš“, zneuctíš i Tyfónovu sílu – a tu mág přenese na svého protivníka.
Ještěrky? Ty se pálí při láskyplných kouzlech. Magik vezme ještěrku, hodí ji do železné nádoby, pálí ji na uhlících a přitom říká jména Érota. Výsledek? Žena, kterou muž miluje, bude „spalována touhou“, stejně jako ta ještěrka.
A pak jsou tu oči. Oko ještěrky se zašívá do kozí kůže a přikládá se na lidské oko – pro magický zrak. Oko za oko. Zvířecí za lidské. Vidět víc.
Zatím to byla magie obrazů a přenosů. Ale co když chceš něco velkého? Třeba vytvořit magický prsten, který tě bude chránit, dá ti sílu a přístup k božím jménům? Pak musíš obětovat.
Oběti jsou tu pečlivě vybrané. Bílá husa? Sluneční čistota. Kohouti? Hlídači úsvitu, bdělost, mužská síla. Holubice? Láska, duše, ženský princip. Krev, maso, oheň, dým – to všechno se spojí a vtiskne prstenu jména bohů. Magie se tu děje přímo mezi těly a hvězdami.
A pak přichází temnota. Kouzlo, které mrazí – nejen svým záměrem, ale i tím, jak chladně zachází se světem živých bytostí. V rituálu na vítězství ve vozatajském závodě se kočka – zvíře zasvěcené bohyni Bastet – stává nástrojem magie. Její tělo je obtočeno kovovými pásky s vyrytými jmény, pečlivě uloženo do země jako posvátná relikvie. Okolí se prozáří sedmi lampami a magik vzývá bohyni, aby se pomstila těm, kdo „ublížili její podobě“. Skrytá ironie? Tím, kdo s její podobou naložil takto, byl on sám. A přesto žádá o její přízeň – ve jménu svého cíle.
Oběť, klam, manipulace s bohem. Tohle je magie bez iluzí. Funkční, syrová. A velmi účinná – pokud věříš, že Sekhmet slyší.
V některých kouzlech stačí jediná věta:
Vezmi oko netopýra.
Zvíře, které nic nevidí – a přece se nikdy nesplete.
Magie ne vždy svítí. Ale slyší.
Protože zvíře v magii není alegorie.
Je to přítomnost. Volání. Směr.
Ať už tě vede srna, ještěrka nebo někdo, koho jsi zatím jen cítila ve tmě –
Dotek divoké duše může přijít z míst, kde bys ho nečekala.
Tiumen
Tiumen – Kartářka a čarodějka. 🔔 Pozor! Nyní mám více volných termínů na výklady a konzultace.
K magii a výkladům karet jsem se dostala po více jak dvaceti letech praktikování tantrického buddhismu. Styl mé praxe se tak sice diametrálně proměnil a obohatil o nové dimenze, motivace však zůstává stále stejná. Magii vnímám jako práci s myslí.
Články
- PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA!
Když přijde řeč na to, proč ze všech možných systémů dělám zrovna magii pozdní antiky, většinou se čeká nějaká osudová odpověď – třeba vnitřní volání nebo aspoň vzpomínky na minulý život v Alexandrii. Jenže pravda je mnohem prozaičtější.… Číst dále: PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA! - BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND?
Když se dnes na internetu mluví o antické magii, většinou dostanete na výběr ze dvou romantických pohádek. V té první jsou antičtí mágové vlasatí rebelové z podzemí, kteří po nocích ve sklepě při svíčce zachraňují zakázané vědění před… Číst dále: BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND? - Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také.
Magie je cesta seberozvoje. Alespoň podle proklamací, které člověk čte na internetu. Čím déle praktikujete, tím lépe znáte sami sebe, tím přesněji rozpoznáte vlastní chyby a tím moudřejším, pravdivějším a celkově kvalitnějším člověkem se stáváte. Nevím proč. Kladivo… Číst dále: Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také. - V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu.
V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. Nebo vykrajuj cukroví. Zachumlej se do deky. Dopřej si ten příjemný pocit, kdy někdo vypráví a tebe zajímá hlavně to, co bude dál. Třeba proč… Číst dále: V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. - PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
Každý rok se na přelomu října a listopadu z českého internetu dozvídáme totéž: závoj mezi světy se ztenčuje, brány podsvětí vržou a nastává jediný správný čas pro práci s mrtvými. Když člověk sedí ve střední Evropě, zní to… Číst dále: PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
