Není třeba z těla utéct

Žijeme v době dvojího extrému. Tělo se buď uctívá, nebo popírá. Na jedné straně kult výkonu, estetiky a algoritmu – tělo jako projekt, který je třeba neustále zlepšovat, sledovat a prezentovat. Na druhé straně spiritualita, která tvrdí, že tělo je „nízké“, že je třeba ho překonat, aby se člověk mohl stát čistým vědomím.

Oba směry mají společného jmenovatele: odcizení. V jedné poloze se tělo mění v objekt, v druhé mizí úplně. Buď se z něj stane vitrína, nebo duchovní balast. Zbožňujeme jeho obraz, ale ztrácíme vztah k jeho skutečnosti.

To, co z těla děláme, je paradoxní: místo zkušenosti z něj máme projekt. Místo vnímání výkon. Místo živé přítomnosti jen kontrolu nad jejím obrazem. A když to přepálíme, snažíme se „odpojit“ – meditovat se z něj ven, „neztotožňovat se“. Jenže to je stejná iluze, jen v jiném obalu. Místo zrcadla máme mantru.

Tělo není něco, co máme. Je to způsob, jak se svět děje.

Všechno, co se kdy odehrálo, prošlo tělem – dech, bolest, smích, dotek, žízeň, únava. To není hřích ani past, to je prostě médium. Přes něj svět promlouvá a přes něj mu odpovídáme. Jen jsme zapomněli ten jazyk číst.

Staří filozofové i mystici to věděli, i když se to snažili popsat jinak. Plotínos mluvil o cestě vzhůru, Iamblichos o sestupu – ale oba věděli, že se to celé odehrává v těle. Že každé poznání je tělesné, i když mu říkáme duchovní. Magie na tom stojí celá: neodděluje duchovní a hmotné, jen sleduje jejich rozhovor.

A právě ten rozhovor jsme dnes ztratili. Umíme tělo zobrazit, analyzovat, monetizovat, zneužít i odmítnout. Ale neumíme ho slyšet.

Neumíme v něm zůstat.

Takže ano – to, co řešili filozofové třetího století, řešíme znovu. Jen s Wi-Fi a většími zrcadly. Ale podstata se nemění:

Není třeba z těla utéct.

Stačí se v něm znovu potkat se světem.

Tiumen

Tiumen – Kartářka a čarodějka. 🔔 Pozor! Nyní mám více volných termínů na výklady a konzultace.

K magii a výkladům karet jsem se dostala po více jak dvaceti letech praktikování tantrického buddhismu. Styl mé praxe se tak sice diametrálně proměnil a obohatil o nové dimenze, motivace však zůstává stále stejná. Magii vnímám jako práci s myslí.

Články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související

Druhá noc YuleDruhá noc Yule

Divoký hon a uctívání předků Druhá posvátná noc je nocí Zimního slunovratu. Soustředíme své myšlenky na důležitost domova, protože naši předkové nám připomínají, abychom se vyhnuli Divokému honu, známému také

Volání mrtvýchVolání mrtvých

Řecko-egyptské magické papyry (PGM) jsou možná nejupřímnější okno do toho, jak vypadala nekromancie doopravdy. Žádné abstraktní teorie, žádná opatrnost akademiků — jen konkrétní návody, jak si zajistit pomoc mrtvých. Když