Rubrika: Tiumen

Říkali mi, že jsem moc hlučná, moc citlivá, moc se směju, moc se rozčiluju. Že všechno moc prožívám. Že zabírám moc prostoru, moc mluvím, moc si dovoluju. Že moc myslím.

To není nijak vznešená otázka. Většinou si ji nekladneme jako filozofický problém. Spíš se jednou ráno probudíme, unavení z vlastního kalendáře, a někde v hloubi to zašeptá: Takhle ne. Tohle

Když jsem sdílela svůj příběh o maskování, ozývaly se mi ženy, které v tom poznaly něco důvěrně známého. Nejen tu touhu zapadnout a neznepokojovat okolí svým „příliš“ nebo „jinak“, ale

Někdy mám pocit, že se na sociálních sítích odehrává paralelní realita. Nekončící reality show. Dnes se někdo s někým kamarádí, zítra už ho blokuje. Dnes je někdo inspirací, zítra terčem.

A právě díky tomu jsem odborník. Ne na autismus jako takový – ale na maskování. V tom jsem opravdu dobrá. Tak dobrá, že kdybych neprocházela diagnostikou s jedním z mých

V různých kulturách, v různých stoletích, hořely ženy. V bílém, s květinami ve vlasech, vstupovaly do plamenů. Jako sati v Indii. Jako vdovy samurajů v Japonsku. Jako čarodějnice v Evropě.

Někdy má vesmír zvláštní smysl pro humor. Třeba když si člověk řekne, že si dá pauzu. Pauzu od práce. Pauzu od přemýšlení, co všechno je potřeba zařídit, domyslet, dotlačit. Pauzu

Tradičně svátek lásky, vášně, ohně a květin v rozpuštěných vlasech.Pro mnohé jeden z nejoblíbenějších svátků kola roku – a není divu.Energie ohně, rozpuku a života, možnost zamilovat se do světa,

Někdy se říká, že starověká magie je mrtvá. Že je to jen sbírka kuriozit, zaprášený relikt, záznam o tom, jak lidé kdysi věřili, že stačí pár slov a svět se