Jak to vidí Theurg

Je začátek února. Pokud se pohybujete v esoterických kruzích, váš feed na sociálních sítích pravděpodobně zaplavily fotky svíček, misek s mlékem a lyrické statusy o probouzející se zemi a svátku Imbolc. Vypadá to nádherně. Je to estetické, je to „přírodní“ a má to tu správnou pohanskou patinu.

Jenže buďme k sobě upřímní. Většina z nás sedí v bytě nebo domě s ústředním topením, ovce vídáme častěji na obrázku než v realitě a naše přežití v zimě nezávisí na tom, jestli má dobytek mléko, ale jestli funguje dodavatelský řetězec supermarketu.

Slavit zemědělské svátky, když nejste zemědělec, je milá nostalgie. Starověcí pohané ale neslavili Imbolc nebo Lughnasadh proto, že to bylo „duchovní“. Slavili to, protože to byla existenční nutnost. Byla to biologie. Byla to otázka života a smrti. „Máme mléko? Přežijeme únor.“ „Dozrálo obilí? Neumřeme hlady.“ Jejich spiritualita byla technologií přežití.

Theurg se na svět dívá jinak. Pro nás není určující biologie, ale matematika. Neslavíme stav spíže. Slavíme geometrii kosmu.

Proto mě už nechávají chladnou dožínky i dojení, ale prožívám slunovraty a rovnodennosti. To totiž nejsou svátky „počasí“. To jsou astronomické kotvy. Je úplně jedno, jestli jste pastevec v době bronzové nebo programátor v korporátu – úhel dopadu slunečního světla a postavení Země vůči hvězdám je absolutní fakt. Je to řád.

Často se setkávám s námitkou: „Ale vždyť v magii používáš egyptské bohy, kteří jsou svázaní s cykly Nilu!“ Ano, používám. Ale neslavím záplavy Nilu na Vltavě. Když volám Thotha, Anubise nebo Isis, nevolám lokální folklór, ale univerzální principy, jako moudrost, smrt nebo magii. Tyto principy fungují v Alexandrii stejně jako v Praze. Ladíme se na funkci té síly, ne na její zemědělský nebo lokální kontext.

Slavit dojení ovcí v paneláku znamená odpojit se od reality stejně jako kdybychom se radovali z úrodné půdy v deltě Nilu. Pokud ale pracujeme s theurgií, musíme stát v realitě pevněji než kdokoliv jiný. A realita je taková, že je únor, v Praze je hnusně a Slunce je v určitém stupni Vodnáře. To je fakt. Všechno ostatní je nostalgie po životě, který nežijeme.

Rozdíl je i v tom, co vlastně sledujeme. Horizontála řeší počasí – cykly přírody, střídání zimy a léta, plodnost země. Vertikála řeší klima duše. Když je Deipnon (novoluní), pro theurga to není jen romantická „tma na poli“. Je to technická údržba. Reset lunárního cyklu, kdy jsou otevřené brány do podsvětí a je třeba vynést smetí – doslova i metaforicky. Planetární dny a hodiny pro nás nejsou folklórní zajímavostí, ale přesným rozvrhem směn ve vesmíru.

Takže ne, nebudu dnes lít mléko do země. Respektuji zemědělce, respektuji Matku Přírodu, ale nejsou to moji šéfové. Můj kalendář neřídí ovce. Můj kalendář řídí trajektorie Slunce a pohyb hvězd. Jsem theurg, ne farmář. A místo abych čekala, až vyroste tráva, raději se budu učit, jak se v téhle zimě a tmě stát vlastním zdrojem světla.

Pokud to máte stejně a zajímá vás, jak s těmito silami pracovat technicky, a ne jen nostalgicky, pak jsou Mystéria PGM pro vás. Nehrajeme si v nich na Egypťany ani na antické rolníky. Neučíme se folklór. Učíme se principy. Protože Imbolc z vás možná udělá dobrého pozorovatele přírody, ale PGM z vás udělá někoho, kdo do té přírody umí zasáhnout.

Tiumen

Tiumen – Kartářka a čarodějka. 🔔 Pozor! Nyní mám více volných termínů na výklady a konzultace.

K magii a výkladům karet jsem se dostala po více jak dvaceti letech praktikování tantrického buddhismu. Styl mé praxe se tak sice diametrálně proměnil a obohatil o nové dimenze, motivace však zůstává stále stejná. Magii vnímám jako práci s myslí.

Články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související