Pramatka upírů. Svůdkyně mužů. Démonka. Vražedkyně dětí. To jsou jen některá ze jmen, jimiž byla v průběhu věků označena, aby byla potrestána za svou nezávislou a hrdou povahu a svou neochotu se nechat podmanit a zkrotit.
Řeč je o Lilith, která sice není v pravém slova smyslu bohyně, ale my s ní přesto můžeme pracovat jako s božstvem – tedy s mocnou a prastarou bytostí, která je představitelkou určitého archetypu a která nám může pomoci propojit se s některými aspekty našeho vlastního já.
O Lilith máme první zmínky už ze sumerské mytologie, kde je společnicí Inanny (o níž jsme už psali v jedné z kapitol našeho seriálu o božstvech na www.estara.cz/inanna), pro niž shromažďovala muže z válečných polí k rituálům. Podle této legendy žila Lilith na posvátném Inannině stromě, spolu s hadem a ptákem Anzu.
V další verzi příběhu je Lilith již démonkou, kterou Inannin bratr Gilgameš vyžene ze stromu tím, že jej porazí, a Lilith tak musí uprchnout do pustiny.
Zde zřejmě vznikl základ pro hebrejský mýtus o Lilith coby první ženě Adamově. V něm Bůh stvoří Adama coby prvního muže a poté ze stejného prachu země vytvoří také Lilith (aby těch variant příběhu nebylo málo, existují i takové, kde je Adam stvořen z čistého prachu, zatímco Lilith z nečisté sedliny).
Na rozdíl od pokorné, přijímající a něžné Evy (stvořené z Adamova žebra), která na scénu přichází až poté, co Lilith odmítne být poslušnou a poddajnou manželkou, se původní Adamova družka odmítá podřídit vůli svého muže. Nechápe mimo jiné, proč by měla při milování ležet pod ním, a argumentuje, že jsou oba stvořeni ze stejného prachu, takže jsou si rovni.
Lilith nakonec sezdá, že Adam ji nikdy nebude vnímat jako rovnocennou partnerku, a tak raději volí útěk do pustin Rudého moře, kde se stane nevěstou démonů a plodí jejich potomky.
Adam se jí s pomocí archandělů Michaela, Gabriela a Nataela pokusí přimět k rozumu, a tedy i k návratu. Varují ji, že pokud se nevrátí, denně zemře sto jejích démonických dětí. Lilith se však rozhodne zůstat ve vyhnanství a zapřísahá se, že se za své děti pomstí. Začne tedy vraždit novorozence a svádět muže ve snech, kde se jim zjevuje v podobě mladé přitažlivé ženy, aby z nich posléze vysála život a přivedla je o rozum.
Nakonec se prý Lilith stává ženou Lucifera (či Samaela), jednoho ze tří padlých temných andělů, který jí přislíbí, že si ji nebude chtít podrobit.
Aby se kruh legend a vyprávění uzavřel, je to právě Lilith, o níž se někdy tvrdí, že Adamově druhé ženě, poddajné Evě, nabídne ono pověstné jablko ze stromu poznání. Možná coby akt pomsty. Anebo spíše jako gesto, které má Evě pomoci prozřít a pomoci ji dosáhnout svrchovanosti? Interpretace tohoto příběhu se může lišit v závislosti na tom, zda přijmete obraz Lilith, který nám zachovali muži, obávající se ženské síly a nezávislosti, nebo zda se přikloníte k dnešnímu vnímání Lilith, které ji posunulo do role ikony feminismu.
Pokud cítíme Lilith jako zpodobnění divokého a nezkrotného elementu ženské povahy, může pro nás být onou potřebnou jiskrou, která zažehne plamen naší touhy po svobodě, aniž by nám zamlčovala, že každá volba má svá rizika a že za nekompromisní odhodlání žít život podle našich pravidel můžeme zaplatit určitou cenu – třeba v podobě zkorumpované pověsti a poškozeného veřejného mínění (tak, jak se to stalo samotné Lilith).
S Lilith lze pracovat za účelem (znovu) probuzení své sexuality, vášně pro život a schopnosti vzít si zpět svou sílu v okamžiku, kdy se cítíme utlačovaní či jsme se octli v pozici oběti. Kdykoliv budeme chtít odevzdat svou moc někomu nebo něčemu zvenčí, Lilith nás donutí se hrdě narovnat a opět se stát těmi, kdo jsou zodpovědní sami za sebe a za to, jak žijí svůj život.
Je také výbornou průvodkyní při stínové práci a při hojení sexuálních zranění a traumat. Využít její pomoci můžeme i v rámci sexuální magie.
Při práci s ní je nejvhodnější čas noci a temnoty – půlnoc a také hodina mezi třetí a čtvrtou ranní, ideálně za temného měsíce nebo naopak při úplňku.
Coby obětiny lze použít krev (i menstruační), růže, granátová jablka, pelyněk nebo šafrán. Jejími barvami jsou černá a temné odstíny červené a rudé. Ze zvířat je Lilith nejblíže had, ale bývá spojována i se sovami coby ptáky noci.
Pokud se s Lilith rozhodnete pracovat, nezapomeňte brát v úvahu její nepoddajnou a svobodomyslnou povahu a berte rovněž v potaz, že je více pravděpodobné, že ona osloví vás, uzná-li to za vhodné, než že by se vám podařilo ji k čemukoliv přimět.
