Persefona. Královna podsvětí. Ta, jejíž jméno se šeptá mezi stíny, která rozhoduje o osudu duší a přináší jaro i smrt. Ale než byla královnou, byla Koré – Dívkou. Bez vlastního jména, bez vlastní identity, dítětem své matky, věčně chráněnou květinou v zahradě, která nesměla nikdy odkvetnout.
Deméter ji milovala tak, že ji nechtěla pustit. Láska se stala poutem, bezpečí se změnilo v klec. Měla zůstat věčně dcerou, nikdy ne ženou. Ale žádná bytost nemůže růst v místě, kde se čas nepohybuje. A žádná síla, která nás drží zpět, nemůže zůstat navždy neotřesená.
Pak se otevřela zem.
Hádés, nevyhnutelný pán hlubin, si ji vzal k sobě. Ale nebyl to jen on, kdo ji stáhl dolů. Byla to její vlastní cesta, kterou bylo třeba projít. Sestup do temnoty není pro slabé. Sestup je pro ty, kteří pochopili, že ve světle nemůže vyrůst nic skutečně pevného, protože světlo samo o sobě neukazuje hloubku.
V podsvětí už není Koré chráněná. Už není tou, kterou opatrovali. Už není tím, co se třese před silou, která jí stojí v cestě. Přijímá, poznává, mění se. Už není dívkou, ale ženou, a ten, kdo ji kdysi viděl jen jako krásnou květinu, ji nyní spatří ve vší její moci.
A pak přijde okamžik, kdy se rozhodne.
Granátové jablko. Plody duší, semena života i smrti. Jí je ne proto, že musí, ale proto, že chce. Ne proto, že ji někdo nutí, ale proto, že už není tou, která čeká na svolení. Protože se už nikdy nechce vrátit jako ta, kterou byla předtím.
A v okamžiku, kdy přijme svůj osud, stává se královnou.
Zatímco se vrací na povrch, aby znovu přinesla jaro, svět pod ní nezůstává prázdný. Je tu jiná bohyně, která vládne v její nepřítomnosti. Hekaté, paní křižovatek, ta, která střeží dveře mezi světy. Ta, která ví, že žádná žena není jen jedním – že nikdo není jen dívkou, jen královnou, jen světlem, jen temnotou. Hekaté drží trůn, dokud se Persefona nevrátí. Protože ví, že cesta se nikdy neuzavírá.
Když se Persefona znovu vynoří, už to není ta samá dívka, která kdysi trhala květiny na louce. Už není tou, kterou by mohl kdokoli vlastnit. Už nikdy nebude žít jen podle pravidel druhých.
Nebojí se tmy, protože ona sama se jí stala.
Nečeká, až jí někdo dá moc – protože už ji má.
Tohle není jen mýtus. To je osobní příběh mnoha žen. Příběh těch, které byly drženy ve věčném dětství, které jim nepatřilo. Které byly vychovávány k tomu, aby byly jemné, aby byly krásné, aby čekaly, až jim někdo jiný řekne, že jsou dost. Ale pak přišla chvíle, kdy se rozhodly sestoupit do své vlastní síly. Přestaly čekat. Přijaly temnotu. Vzaly si svou moc.
A staly se královnami svého vlastního života.
Tiumen
Tiumen – Kartářka a čarodějka. 🔔 Pozor! Nyní mám více volných termínů na výklady a konzultace.
K magii a výkladům karet jsem se dostala po více jak dvaceti letech praktikování tantrického buddhismu. Styl mé praxe se tak sice diametrálně proměnil a obohatil o nové dimenze, motivace však zůstává stále stejná. Magii vnímám jako práci s myslí.
Články
- PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA!
Když přijde řeč na to, proč ze všech možných systémů dělám zrovna magii pozdní antiky, většinou se čeká nějaká osudová odpověď – třeba vnitřní volání nebo aspoň vzpomínky na minulý život v Alexandrii. Jenže pravda je mnohem prozaičtější.… Číst dále: PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA! - BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND?
Když se dnes na internetu mluví o antické magii, většinou dostanete na výběr ze dvou romantických pohádek. V té první jsou antičtí mágové vlasatí rebelové z podzemí, kteří po nocích ve sklepě při svíčce zachraňují zakázané vědění před… Číst dále: BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND? - Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také.
Magie je cesta seberozvoje. Alespoň podle proklamací, které člověk čte na internetu. Čím déle praktikujete, tím lépe znáte sami sebe, tím přesněji rozpoznáte vlastní chyby a tím moudřejším, pravdivějším a celkově kvalitnějším člověkem se stáváte. Nevím proč. Kladivo… Číst dále: Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také. - V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu.
V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. Nebo vykrajuj cukroví. Zachumlej se do deky. Dopřej si ten příjemný pocit, kdy někdo vypráví a tebe zajímá hlavně to, co bude dál. Třeba proč… Číst dále: V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. - PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
Každý rok se na přelomu října a listopadu z českého internetu dozvídáme totéž: závoj mezi světy se ztenčuje, brány podsvětí vržou a nastává jediný správný čas pro práci s mrtvými. Když člověk sedí ve střední Evropě, zní to… Číst dále: PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
