Většina lidí přistupuje ke své vlastní smrti s mírou naivity a manažerského diletantství, která by v jakékoli jiné oblasti lidského života byla považována za trestuhodnou nedbalost. Jsme posedlí plánováním. Trávíme měsíce výběrem té správné hypotéky, týdny rešeršováním dovolené v Chorvatsku a hodiny debatami o tom, jaký tarif mobilního operátora je nejvýhodnější. Pojišťujeme si domy, auta, a dokonce i nohy, pokud jsme fotbalisté. Ale ten naprosto nejdůležitější, technicky nejnáročnější a zcela nevyhnutelný moment naší existence – okamžik, kdy se vypne biologický hardware a vaše vědomí bude bez varování katapultováno do neznámého prostředí – necháváme na náhodě.
Žijeme v kolektivní iluzi, že smrt je demokratická. Že je to ten velký “vyrovnávač”, který měří všem stejně. Že v momentě, kdy se zastaví srdce, prostě zhasne světlo a “uvidíme”. Nebo ještě hůř – chlácholíme se představou, že existuje nějaká univerzální, benevolentní kosmická spravedlnost, která se o nás postará jen proto, že jsme byli „vcelku slušní lidé“, platili jsme daně a zdravili sousedy.
To je ale omyl, za který se platí ta nejvyšší možná cena: ztráta paměti a integrity.
To, co se stane po smrti, totiž není pro všechny stejné. Vesmír není charita a posmrtný život není nároková sociální dávka. To, co zažijete vteřinu poté, co vydechnete naposledy, je striktně definováno tím, jakou “smlouvu” jste nevědomky podepsali a jaký operační systém jste do své duše celý život nahrávali. Evropská duchovní tradice, ze které všichni vycházíme, totiž není jeden ucelený, harmonický příběh. Je to brutální konkurenční tržiště, kde se o vaši duši – o vaši energii, paměť a potenciál – perou tři naprosto odlišné korporace. Tři cestovní kanceláře s názvem “Konec”, z nichž každá má diametrálně odlišné destinace, jiné měny a velmi rozdílné obchodní podmínky, které jsou často napsané tím nejmenším písmem na spodku smlouvy.
Je to jako menu v restauraci, kde se nevaří podle vaší chuti, ale podle vaší víry. Pokud si aktivně nevyberete, co chcete, a pokud nebudete mít v kapse tu správnou měnu, číšník vám přinese “denní nabídku”. A v kontextu smrti je “denní nabídka” obvykle to, co zbylo, co se musí rychle spotřebovat v cyklu reinkarnace, a co slouží systému, nikoliv vám.
Abychom pochopili, v jaké situaci se jako moderní lidé nacházíme, musíme provést chladnou forenzní analýzu nabídky na trhu. Máme tu tři hlavní hráče, kteří formovali evropské myšlení o smrti. Prvním je “Korporát” – křesťanský model lineárního času, který ze smrti udělal byrokratický proces soudu a čekání na rozsudek. Druhým je “Kmen” – staré pohanské tradice, které smrt vidí jako recyklaci, kde je vaše individualita rozpuštěna ve prospěch rodu. A pak je tu třetí, často zapomínená cesta. Cesta “Inženýrů” – theurgická a novoplatonská tradice, která odmítá být souzena i recyklována.
Zatímco Korporát vás chce zkontrolovat a Kmen vás chce pohnojit, Theurgové se na smrt dívají jako na technický problém migrace dat. Nečekají na spásu, protože vědí, že v kosmu nikdo nečeká s otevřenou náručí. Místo toho si ještě za života v garáži své mysli staví vlastní únikový modul.
Pojďme se podívat na to, co přesně máte ve svých smlouvách, aniž byste o tom možná věděli.
Článek “Smrt jako Projekt: Proč theurgové nečekají na spásu (a nenechají se recyklovat)” si můžete dočíst zde: https://estara.cz/smrt-jako-projekt-proc-theurgove…/
Nebo poslechnout jako podcast: https://youtu.be/HyubF6nHNkM
Tiumen
Tiumen – Kartářka a čarodějka. 🔔 Pozor! Nyní mám více volných termínů na výklady a konzultace.
K magii a výkladům karet jsem se dostala po více jak dvaceti letech praktikování tantrického buddhismu. Styl mé praxe se tak sice diametrálně proměnil a obohatil o nové dimenze, motivace však zůstává stále stejná. Magii vnímám jako práci s myslí.
Články
- PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA!
Když přijde řeč na to, proč ze všech možných systémů dělám zrovna magii pozdní antiky, většinou se čeká nějaká osudová odpověď – třeba vnitřní volání nebo aspoň vzpomínky na minulý život v Alexandrii. Jenže pravda je mnohem prozaičtější.… Číst dále: PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA! - BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND?
Když se dnes na internetu mluví o antické magii, většinou dostanete na výběr ze dvou romantických pohádek. V té první jsou antičtí mágové vlasatí rebelové z podzemí, kteří po nocích ve sklepě při svíčce zachraňují zakázané vědění před… Číst dále: BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND? - Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také.
Magie je cesta seberozvoje. Alespoň podle proklamací, které člověk čte na internetu. Čím déle praktikujete, tím lépe znáte sami sebe, tím přesněji rozpoznáte vlastní chyby a tím moudřejším, pravdivějším a celkově kvalitnějším člověkem se stáváte. Nevím proč. Kladivo… Číst dále: Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také. - V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu.
V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. Nebo vykrajuj cukroví. Zachumlej se do deky. Dopřej si ten příjemný pocit, kdy někdo vypráví a tebe zajímá hlavně to, co bude dál. Třeba proč… Číst dále: V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. - PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
Každý rok se na přelomu října a listopadu z českého internetu dozvídáme totéž: závoj mezi světy se ztenčuje, brány podsvětí vržou a nastává jediný správný čas pro práci s mrtvými. Když člověk sedí ve střední Evropě, zní to… Číst dále: PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
