Každý, kdo někdy zkusil podnikat v jakékoli formě, ví, že sociální sítě jsou dneska základ. A každý, kdo má nějaký vlastní projekt, ví, že by měl svůj obsah marketovat – ano, použila jsem to slovo. Marketovat. Tedy ne jen tak psát, co mě zrovna napadne, ale strategicky přemýšlet o konverzních trychtýřích, CTA, engagementu, algoritmech a prodejních postech.
No a já to vím taky. A stejně mě to nebaví.
Tedy ne že bych nesnášela sociální sítě. Naopak! Baví mě sdílet. Baví mě psát o věcech, které mě fascinují. Baví mě diskutovat s lidmi o jejich cestě, inspiracích, zkušenostech. Baví mě tvořit. Ale ve chvíli, kdy si uvědomím, že bych měla přidat nějaký obsah s jasným prodejním cílem, se mi chce zalézt pod stůl a předstírat, že neexistuju.
Protože ve chvíli, kdy začnu přemýšlet nad tím, že mám „něco prodávat“, začínám se cítit jako Horst Fuchs, který se vám pokouší vnutit sadu nepřilnavých hrnců. Jen s tím rozdílem, že já nemám hrnce, ale třeba řecké magické papyry, online coven nebo zasvěcovací cestu Hekaté. A samozřejmě, že bych byla ráda, kdyby o tom lidé věděli – jenže jakmile se začnu cíleně snažit „prodávat“, připadám si divně.
Moje představa ideálního fungování na sítích? Sdílení. Inspirace. Spontánnost. Přirozenost. Napíšu, co mě zrovna napadne. Podělím se o zajímavý vhled. Pustím do světa kousek svého myšlení, svého světa, svých zkušeností. A pokud se to někomu líbí, prostě si mě najde. Když bude mít pocit, že ho bavím, podívá se na web. A pokud si řekne: „Jo, tahle ženská mě zajímá, chci s ní studovat magii“, tak fajn. Tohle je pro mě ideální scénář.
Ale ono to tak dneska nefunguje, že?
Protože sociální sítě už nejsou jen o tom sdílení. Jsou o výkonnostním marketingu, správné strategii, cíleném obsahu, který má ideálně každý den nějaký konkrétní účel. A když tohle člověk nedělá, tak se prostě neviditelně propadne do zapomnění.
Jenomže já nechci psát příspěvky v nějaké předem dané strategii. Nechci přemýšlet, jestli jsem správně napsala CTA. Nechci analyzovat, proč má pondělní post nízký dosah. Chci tvořit. Chci se bavit. Chci být přítomná. A ne se stresovat tím, že mám málo prokliků na web.
Takže pokud mě někdy uvidíte sdílet něco, co vypadá jako očividně promyšlená marketingová strategie, vězte, že se nejspíš hodně přemáhám. A pokud mě uvidíte prostě jen tak něco psát, protože mi to dává smysl a baví mě to, vězte, že to je můj přirozený způsob bytí.
A pokud vás zajímá moje práce, tak si ji prostě najděte. Bez tlaků, bez teleshoppingu, bez umělých prodejních taktik. Protože já nejsem Horst Fuchs. A moje socky nejsou teleshopping.
Tiumen
Tiumen – Kartářka a čarodějka. 🔔 Pozor! Nyní mám více volných termínů na výklady a konzultace.
K magii a výkladům karet jsem se dostala po více jak dvaceti letech praktikování tantrického buddhismu. Styl mé praxe se tak sice diametrálně proměnil a obohatil o nové dimenze, motivace však zůstává stále stejná. Magii vnímám jako práci s myslí.
Články
- PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA!
Když přijde řeč na to, proč ze všech možných systémů dělám zrovna magii pozdní antiky, většinou se čeká nějaká osudová odpověď – třeba vnitřní volání nebo aspoň vzpomínky na minulý život v Alexandrii. Jenže pravda je mnohem prozaičtější.… Číst dále: PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA! - BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND?
Když se dnes na internetu mluví o antické magii, většinou dostanete na výběr ze dvou romantických pohádek. V té první jsou antičtí mágové vlasatí rebelové z podzemí, kteří po nocích ve sklepě při svíčce zachraňují zakázané vědění před… Číst dále: BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND? - Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také.
Magie je cesta seberozvoje. Alespoň podle proklamací, které člověk čte na internetu. Čím déle praktikujete, tím lépe znáte sami sebe, tím přesněji rozpoznáte vlastní chyby a tím moudřejším, pravdivějším a celkově kvalitnějším člověkem se stáváte. Nevím proč. Kladivo… Číst dále: Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také. - V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu.
V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. Nebo vykrajuj cukroví. Zachumlej se do deky. Dopřej si ten příjemný pocit, kdy někdo vypráví a tebe zajímá hlavně to, co bude dál. Třeba proč… Číst dále: V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. - PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
Každý rok se na přelomu října a listopadu z českého internetu dozvídáme totéž: závoj mezi světy se ztenčuje, brány podsvětí vržou a nastává jediný správný čas pro práci s mrtvými. Když člověk sedí ve střední Evropě, zní to… Číst dále: PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
