Je zvláštní, jak samozřejmé mi připadá napsat, že mluvím s mrtvými.
Že se radím s Persefonou. Že slyším hlasy bohů. Že vidím vzorce, které jiným unikají, a že se podle nich orientuju v životě i ve výkladech.
Že dělám věci, které vypadají podivně – a mně přitom připadají úplně běžné.
Tohle všechno sdílím veřejně, beze strachu. A vlastně i s jistou dávkou radosti. Možná proto, že tyto podivnosti už nějak prošly kulturní transformací: jsou zvláštní, ale „zajímavě“ zvláštní. Téměř stylové.
Černý samet. Symbolika. Tajemství.
A pak je tu jiná zvláštnost. Jedna z těch, které se do stylového rámce pořád nevejdou.
Můj mozek funguje jinak. Jsem autistka. A přestože jsem to už párkrát napsala – říct to znovu a otevřeně mi jde mnohem hůř než přiznat, že dělám nekromancii.
Přitom právě tahle vnitřní architektura vnímání je tím, co mi umožňuje slyšet, vnímat a chápat to, co běžnému zraku uniká.
Vlastně nevím, proč by mělo být míň divné mluvit s mrtvými než být na spektru.
Ale nějak to tak je.
O jedné divnosti mluvíme se zájmem – druhá pořád nese stín nepatřičnosti.
To, co na povrchu vypadá jako schopnost zahlédnout neviditelné, je možná právě tím, že vnímám svět v jiných vrstvách.
Nejen ostřeji, ale i jinak. Hlouběji. Se schopností zahlédnout spojení, která nejsou hned vidět.
Intuice, jak ji znám já, není jen skládání dat. Je to proud, který přichází zevnitř i zvenčí.
Ale možná je právě ten proud silnější díky tomu, jak je moje vnímání naladěno – jinde než je běžný průměr.
Abys mohla mluvit s duchy, musíš mít antény naladěné trochu jinak.
A lidé s takhle naladěnými anténami nevypadají vždycky zvláštně.
Mohou žít docela obyčejně. Mít rodiny, práci, projekty, úspěchy i těžkosti.
Být na spektru neznamená, že nepatříš mezi ostatní – jen že svět prožíváš jinak.
Někdy mě mrzí, že o téhle vrstvě mluvím tak málo.
Ne proto, že bych ji chtěla vykládat na odiv. Ale protože tím mlčením vytvářím dojem, že to všechno zvláštní a hluboké je jaksi samo od sebe – bez kořenů, bez vnitřní ceny.
A přitom právě ta tichá, trochu syrová jinakost je podhoubím celé té magie.
Možná není fér mluvit jen o jedné straně zvláštnosti a tu druhou decentně vynechávat.
Protože obě jdou ruku v ruce.
A možná právě díky té skryté, méně elegantní jinakosti může ta viditelná působit záhadně a silně.
A možná to všechno není žádné „navzdory“.
Možná je to právě proto.
Tiumen
Tiumen – Kartářka a čarodějka. 🔔 Pozor! Nyní mám více volných termínů na výklady a konzultace.
K magii a výkladům karet jsem se dostala po více jak dvaceti letech praktikování tantrického buddhismu. Styl mé praxe se tak sice diametrálně proměnil a obohatil o nové dimenze, motivace však zůstává stále stejná. Magii vnímám jako práci s myslí.
Články
- PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA!
Když přijde řeč na to, proč ze všech možných systémů dělám zrovna magii pozdní antiky, většinou se čeká nějaká osudová odpověď – třeba vnitřní volání nebo aspoň vzpomínky na minulý život v Alexandrii. Jenže pravda je mnohem prozaičtější.… Číst dále: PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA! - BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND?
Když se dnes na internetu mluví o antické magii, většinou dostanete na výběr ze dvou romantických pohádek. V té první jsou antičtí mágové vlasatí rebelové z podzemí, kteří po nocích ve sklepě při svíčce zachraňují zakázané vědění před… Číst dále: BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND? - Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také.
Magie je cesta seberozvoje. Alespoň podle proklamací, které člověk čte na internetu. Čím déle praktikujete, tím lépe znáte sami sebe, tím přesněji rozpoznáte vlastní chyby a tím moudřejším, pravdivějším a celkově kvalitnějším člověkem se stáváte. Nevím proč. Kladivo… Číst dále: Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také. - V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu.
V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. Nebo vykrajuj cukroví. Zachumlej se do deky. Dopřej si ten příjemný pocit, kdy někdo vypráví a tebe zajímá hlavně to, co bude dál. Třeba proč… Číst dále: V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. - PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
Každý rok se na přelomu října a listopadu z českého internetu dozvídáme totéž: závoj mezi světy se ztenčuje, brány podsvětí vržou a nastává jediný správný čas pro práci s mrtvými. Když člověk sedí ve střední Evropě, zní to… Číst dále: PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
