Autorita a vyšší moc

Existuje věta, která v moderní spirituální komunitě funguje spolehlivě jako svěcená voda na posedlého. Ta věta zní: „Sloužit vyšší moci.“ Jakmile vyslovíte slova jako „Autorita“ nebo „Hierarchie“, uvidíte, jak se lidem v očích spustí starý, špatně odinstalovaný program.

Většina současných hledačů jsou totiž duchovní uprchlíci. Utekli z kostelů, z přísné výchovy nebo z kultury nasáklé vinou, kde rovnice zněla jasně: Bůh rovná se přísný otec s rákoskou, který vám chce vzít svobodu. A tak, když tito lidé přijdou k magii, nehledají božstvo. Hledají absenci otce. Chtějí vesmír, který je buď prázdný, nebo bezpečný.

Tady vzniká epidemie syndromu „DIY vesmíru“. Je to solipsismus převlečený za spiritualitu. Mantry jako „všechno je v mé hlavě“ nebo „já si tvořím svou realitu“ jsou sice líbivé, ale ve skutečnosti slouží jako obranný val pro ego, které nesnese pomyšlení, že by nebylo generálním ředitelem. Je nesmírně pohodlné věřit, že jste Bůh.

Pokud jste totiž nejvyšší autoritou vy, nemusíte se nikomu zodpovídat. Jste králem na svém pískovišti. Problém je, že je to pořád jen písek. Když pak takový člověk narazí na theurgii, která tvrdí: „Ne, ty nejsi Bůh, ty jsi součástka, a Bůh je elektrárna,“ nastává panika. Ego nechce být malé. Ego chce být obrovské, i když reálně bydlí v garsonce a nezvládá si uspořádat ani vlastní vztahy, natož pohyb planet.

Jenže daddy issues na oltář nepatří. Pokud máte nevyřešený vztah k autoritě – ať už k otci biologickému, nebo k tomu nebeskému – nemůžete dělat vysokou magii. Proč? Protože budete buď rebelovat, nebo podlézat. Rebel se snaží jít proti bohům z principu, jako puberťák, který si myslí, že když si nezapne bundu, vyhrál nad zimou. Patolízal zase hledá „hodného taťku“, který ho konečně pochválí a zachrání. Ani jeden z nich není dospělý. A theurgie vyžaduje dospělého.

Dospělý člověk ví, že šéf je šéf. Nemiluje ho jako tatínka, nebere ho jako tyrana. Respektuje jeho funkci a chápe strukturu.

Je to otázka měřítka. Lidé trpí xenofobií vůči kosmické inteligenci. Přiznat, že existují bytosti, které jsou starší, inteligentnější a mocnější než my, a které nás ke své existenci absolutně nepotřebují, je děsivé. Dělá to z člověka mravence v katedrále.

Moderní esoterika se snaží lidem namluvit, že s bohy „spolupracujeme“ jako partneři. To je omyl. Mravenec nespolupracuje s architektem katedrály. Mravenec v ní žije. Pokud má štěstí a pochopí řád té stavby, může v ní žít dobře a využít její ochrany. Pokud ne a plete se pod nohy, bude zašlápnut. Ne ze zlé vůle, ale kvůli rozdílu ve váhových kategoriích.

Tohle kosmické ponížení je pro ego nestravitelné, ale pro duši je osvobozující. Lidé si totiž pletou svobodu s anarchií. Myslí si, že být svobodný znamená „nemít nad sebou nikoho“. To je ale definice osamělosti a chaosu. V magii svoboda znamená zvolit si správného pána, správnou vertikálu, a v ní růst. Mít rád řád a autoritu není patologie. Je to známka toho, že člověk pochopil fyziku pohybu.

Bez mantinelů se dálnice mění v parkoviště. Já mám ráda rychlost. A protože chci jezdit rychle, miluju svodidla. Vy chcete jezdit po louce bez pravidel? Prosím. Ale nedivte se, že se jen točíte v bahně a nikdy nikam nedojedete. Autorita není sprosté slovo. Je to jen jiné slovo pro Architekturu. A bez architektury žádný chrám nepostavíte.

Tiumen

Tiumen – Kartářka a čarodějka. 🔔 Pozor! Nyní mám více volných termínů na výklady a konzultace.

K magii a výkladům karet jsem se dostala po více jak dvaceti letech praktikování tantrického buddhismu. Styl mé praxe se tak sice diametrálně proměnil a obohatil o nové dimenze, motivace však zůstává stále stejná. Magii vnímám jako práci s myslí.

Články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související