Je to fascinující fenomén. Stalo se totiž módou zaměňovat nejistotu za ctnost. Lidé si pletou učitele s kamarádkou na kafi. Kamarádka může říct: „Hele, já nevím, asi to funguje takhle, ale kdo ví, vesmír je tajemství…“ A všichni pokývou hlavou, jak je to hluboké a prosté ega.
Jenže já nejsem vaše kamarádka. Já učím řemeslo. A v řemesle se neplatí za „nevím“. V řemesle se platí za „vím přesně“.
Představte si, že byste požadavek na „pokoru“ aplikovali v jiném oboru. Třeba v medicíně. Student se zeptá profesora anatomie: „Pane profesore, proč má srdce komory?“ A profesor, aby nebyl označen za arogantní krávu (jako já), se zasněně zahledí z okna a řekne: „Víte, kdo jsem já, abych definoval srdce? Třeba tam jsou proto, aby pumpovaly lásku? Nebo je to jen metafora? Buďme pokorní pozorovatelé a nechme se překvapit.“
Zní to krásně duchovně, že? Akorát že tahle „pokora“ právě zabila pacienta. Když učíte chirurgii – a theurgie není nic jiného než chirurgie duše – nemůžete si dovolit luxus domněnek. Musíte vědět, že srdce je pumpa a že když říznete o milimetr vedle, teče krev. To není arogance. To je kompetence.
Mnoho lidí v duchovní sféře má pocit, že učit znamená sdílet své dojmy. Že je to taková burza názorů, kde je moje „myslím si“ stejně hodnotné jako vaše „myslím si“.
Pokud ale učím systém, neučím dojmy. Učím protokol. Netvrdím, že vím všechno o celém vesmíru. Nebudu vám popisovat svět z hlediska kvantové fyziky nebo Kantovy filozofie, protože to není můj obor. Ale v momentě, kdy vstoupíte do mého systému (teurgie), musím vědět, co dělám. Musím vědět, že „když zapojíte červený drát k modrému, vybuchne to“.
Není to o egu. Je to o bezpečnosti. Představte si kapitána lodi uprostřed bouře. Cestující se bojí a ptají se: „Kapitáne, víte, kudy máme plout, abychom se neroztříštili o útesy?“ Chtěli byste slyšet „pokornou“ odpověď: „Vesmír je nekonečný a já jsem jen zrnko písku, zkusíme to doleva a uvidíme, co na to Poseidon“? Nebo chcete slyšet tu „arogantní“: „Ano, vím. Mám mapu, mám kompas a vím přesně, kde jsou skaliska.“?
Moje jistota je váš bezpečnostní pás. Pokud si od lidí beru peníze za to, že je provedu minovým polem magie, je mojí morální povinností vědět, kde ty miny jsou. Učit lidi domněnky by byl podvod. To bych nebyla lektorka, ale blogerka.
Takže ano. Když mluvím o theurgii, mluvím s jistotou. Mluvím jasně a bez omáčky „možná a asi“. Někomu to může připadat jako arogance.
Kompetence ale není arogance. Kompetence je profesní povinnost. A pokud to někoho dráždí, doporučuji najít si učitele, který s vámi bude pokorně bloudit v kruhu. Je jich plný internet.
Tiumen
Tiumen – Kartářka a čarodějka. 🔔 Pozor! Nyní mám více volných termínů na výklady a konzultace.
K magii a výkladům karet jsem se dostala po více jak dvaceti letech praktikování tantrického buddhismu. Styl mé praxe se tak sice diametrálně proměnil a obohatil o nové dimenze, motivace však zůstává stále stejná. Magii vnímám jako práci s myslí.
Články
- PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA!
Když přijde řeč na to, proč ze všech možných systémů dělám zrovna magii pozdní antiky, většinou se čeká nějaká osudová odpověď – třeba vnitřní volání nebo aspoň vzpomínky na minulý život v Alexandrii. Jenže pravda je mnohem prozaičtější.… Číst dále: PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA! - BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND?
Když se dnes na internetu mluví o antické magii, většinou dostanete na výběr ze dvou romantických pohádek. V té první jsou antičtí mágové vlasatí rebelové z podzemí, kteří po nocích ve sklepě při svíčce zachraňují zakázané vědění před… Číst dále: BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND? - Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také.
Magie je cesta seberozvoje. Alespoň podle proklamací, které člověk čte na internetu. Čím déle praktikujete, tím lépe znáte sami sebe, tím přesněji rozpoznáte vlastní chyby a tím moudřejším, pravdivějším a celkově kvalitnějším člověkem se stáváte. Nevím proč. Kladivo… Číst dále: Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také. - V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu.
V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. Nebo vykrajuj cukroví. Zachumlej se do deky. Dopřej si ten příjemný pocit, kdy někdo vypráví a tebe zajímá hlavně to, co bude dál. Třeba proč… Číst dále: V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. - PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
Každý rok se na přelomu října a listopadu z českého internetu dozvídáme totéž: závoj mezi světy se ztenčuje, brány podsvětí vržou a nastává jediný správný čas pro práci s mrtvými. Když člověk sedí ve střední Evropě, zní to… Číst dále: PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
