Božská rodina

Většinu své magické praxe jsem strávila v krajinách hlubiny. S bohy, kteří vládnou nocí, tichem, hranicí mezi světy. S takovými, u nichž si člověk příliš láskyplného pohlazení nevyslouží – i když ho někdy velmi potřebuje.

Když pak začala růst moje práce s Jupiterem, otevřelo se něco, co jsem nečekala. A s ním přišla i Juno. Tiše, rozhodně, samozřejmě. Ne proto, že by se dožadovala pozornosti, ale protože královská přítomnost funguje jinak než volání z propasti. Je stabilní. Je připravená. Je tam.

A já si poprvé v životě uvědomila, že v mé praxi chyběl jeden důležitý rozměr – rodičovský. Ne archetypální ve smyslu „bohyně matka“, ale skutečně osobní. Takový, ve kterém člověk cítí, že se může opřít. Že někdo dohlíží. Ne hodnotí, ale chrání. Že existuje prostor, kde je možné být nejen kněžkou nebo čarodějkou, ale prostě dcerou. Ne symbolicky. Reálně.

Juno není božská maminka s roztaženou náručí a sušenkami. Je to žena, která drží věci pohromadě. Když se k ní otočím, vím, že mě vidí. Že mě slyší. A že pokud bude třeba, zasáhne. Ne afektovaně – věcně. V tom je její síla. A zároveň klid.

Jupiter je jiný. Někdy s ním mluvím jako s otcem. Jindy jako s tím, kdo rozšiřuje obzory, dodává směr, podporuje ambici – a občas k tomu přihodí i něco navíc. A někdy mi s mírně pobaveným odstupem prolétne hlavou, že kromě majestátu má i jisté rysy kultivovaného sugar daddyho – tedy toho, kdo nerozdává z rozmaru, ale s vírou, že své dary dokážu unést. A když ne, tak se to naučím.

Tohle všechno by mohlo znít nadneseně, kdybych si nepamatovala, jaké to bylo vyrůstat bez podpory. Bez skutečné opory. S otcem, který chyběl, a s rodinným obrazem, který nikdy neměl rám.

A tak když stojím u oltáře s kadidlem a pocitem, že svět je složitý a únavný, je nečekaně léčivé vědět, že mám s kým tu tíhu sdílet. Ne jako únik. Jako vztah. Jako bytí součástí něčeho většího, co není jen vesmírné a vzdálené, ale i něžně lidské.

A občas – úplně přirozeně – prostě přijdu za Junonou a z hloubi duše zavolám to táhlé, dětské: “Maaaamíííí…”

A vím, že to slyší.

Tiumen

Tiumen – Kartářka a čarodějka. 🔔 Pozor! Nyní mám více volných termínů na výklady a konzultace.

K magii a výkladům karet jsem se dostala po více jak dvaceti letech praktikování tantrického buddhismu. Styl mé praxe se tak sice diametrálně proměnil a obohatil o nové dimenze, motivace však zůstává stále stejná. Magii vnímám jako práci s myslí.

Články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související