Co je to vlastně tradiční magie, a proč ne všechno, co nese pečet “tradiční”, je původní?

V poslední době se často setkáváme s termínem „tradiční magie“ 

 – ať už jde o lidovou magii, okultismus, nebo různé formy čarodějnictví, které mají kořeny ve folklóru a kulturních tradicích. Bezpochyby je fascinující se zabývat těmito formami magie, které se předávaly po staletí a formovaly různé kultury po celém světě. Ale co vlastně znamená „tradiční“? A co když to, co považujeme za tradiční, není úplně to samé, co bylo původní? 

Magie existuje ve všech podobách – folklórní kouzla, rituály z různých náboženství nebo hlubší duchovní praxe jako šamanismus a animismus. 

 Všechny tyto formy magie mají svou sílu a hodnotu. Každá z nich je odrazem lidské touhy spojit se s něčím větším než naše každodenní realita, ať už je to příroda, vesmír, nebo duchovní svět. A to je v pořádku – všechny tyto přístupy mají své místo, ať už se jedná o magii zaměřenou na praktické účely nebo hluboké rituály.

Co však není vždy jasné, je, že ne vše, co dnes nazýváme „tradiční magií“, je skutečně „původní“ v pravém smyslu slova. Mnoho z toho, co považujeme za tradiční magii – kouzla, bylinky, amulety – má kořeny pouze pár století zpět. 

 To je výsledek kulturní evoluce a změn, které vycházely z historických a sociálních změn ve společnosti. Původní magie, ta, která vznikla v dávných dobách, kdy lidé byli v přímém spojení s přírodou a duchovním světem, byla hlubší a komplexnější.

Původní magie je šamanismus, animismus a víra v propojení všech živých bytostí a přírody. 

 To jsou kořeny, z nichž vycházela většina pozdějších magických a duchovních tradic. Dnes, když se podíváme na šamanismus nebo animismus, vidíme praxe tisíce let staré, stále velmi živé a relevantní. Lidé, kteří se dnes praktikují tyto tradice, stále čerpají z původního spojení s přírodou, zvířaty a duchy, což v moderní „tradiční magii“ často není. 

A tady je ten paradox – dnes, když používáme termín „tradiční magie“, často mluvíme o něčem, co bylo ovlivněno kulturními změnami a není to „původní“ v pravém slova smyslu. Ale to neznamená, že je to méně cenné nebo méně platné. Každá forma magie, která vychází z naší touhy porozumět světu a najít v něm smysl, má svou sílu. 

 Je však důležité si uvědomit, že „tradiční“ a „původní“ nejsou vždy synonyma.

Takže ať už se věnujete jakékoliv magické praxi, všechny cesty mají svůj význam. Každá nabízí způsob, jak se propojit s vyššími silami. 

 Jen si pamatujte, že „tradiční“ nemusí vždy znamenat „původní“ a to je v pořádku.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související

Druhá noc YuleDruhá noc Yule

Divoký hon a uctívání předků Druhá posvátná noc je nocí Zimního slunovratu. Soustředíme své myšlenky na důležitost domova, protože naši předkové nám připomínají, abychom se vyhnuli Divokému honu, známému také

LípaLípa

Strom srdce, včel, víl a přírodních duchů. Lípa (rod Tilia, angl. Linden) si drží pověst královny stromů.Obráží později na jaře, někde až v období podletí. Květy mají nádhernou jemně sladkou