„Postavte se na první místo!“ „Buďte svou prioritou!“ Tohle moudro na nás teď křičí ze všech stran. A dává to smysl – ženy mají opravdu zvláštní schopnost starat se o všechny kolem sebe a samy sebe přehlížet, jako by ani nebyly součástí vlastního života. Péče o sebe je důležitá, protože když padneme vyčerpáním, žádná superhrdinka nás nepřijde zachránit. Ale co když prostě někdy nejde být na prvním místě? A co když to tak ani nemá být?
Mám dvě malé děti. Jedno je rok staré, druhé čtyři roky. To mladší potřebuje naprosto všechno – od jídla po konejšení. To starší má zase své specifické potřeby, takže naše dny běží podle trošku jiných pravidel. A protože mám i dvě velké děti, můžu s jistotou říct, že ani dospívání není žádný oddychový čas.
Takže ano, někdy bych si přála týden absolutního ticha – jen já, kniha a klid. A vážně, nikdo, kdo by něco chtěl nebo něco potřeboval. Ale to se teď prostě nestane. A není to proto, že bych si chtěla hrát na obětavou matku roku. Je to proto, že takhle prostě funguje život.
Život není závod o to, kdo je na prvním místě. Je spíš jako vesmír. My jsme jeho středem – sluncem, kolem kterého všechno obíhá. Ano, slunce je klíčové, bez něj by vesmír nemohl fungovat. Ale i slunce je součástí většího systému. Kolem něj se točí planety, které s ním tvoří celek. A i když je slunce tím, kdo vše pohání, nemůže se tvářit, že na těch planetách nezáleží. Kdyby se některá z planet urvala a vydala opačným směrem, celý systém by se rozpadl. Rovnováha by byla pryč a místo harmonie bychom měli chaos.
Stejně tak je to s námi. Ano, jsme středem svého života, protože je to náš život. Ale jsme i součástí širšího systému – rodiny, přátel, světa kolem nás. A tenhle systém funguje jen tehdy, když všechny jeho části mají svoje místo.
Problém je, že když slyšíme, že se máme dát na první místo, začneme si někdy dělat výčitky. Protože když to neuděláme, máme pocit, že selháváme – že bychom měly být silnější, sobečtější, více „prioritizované“. Ale co když to vůbec není takhle jednoduché? Co když to není otázka „já nebo oni“? Co když je to o tom, aby náš život fungoval jako celek – aby slunce i planety měly svoje místo a vše bylo v rovnováze?
Nemusíme ze všeho dělat soutěž. Nemusíme si dělat hlavu z toho, že někdy nejsme na prvním místě. Důležité je, aby náš vesmír držel pohromadě – aby všechny jeho části dostávaly péči, kterou potřebují, včetně nás samotných. A hlavně, abychom si přestaly vyčítat, že někdy věnujeme pozornost jiným částem svého světa. Náš vesmír není o dokonalosti, ale o rovnováze. A když ji najdeme, můžeme zářit – a s námi i všechno kolem.
Tiumen
Tiumen – Kartářka a čarodějka. 🔔 Pozor! Nyní mám více volných termínů na výklady a konzultace.
K magii a výkladům karet jsem se dostala po více jak dvaceti letech praktikování tantrického buddhismu. Styl mé praxe se tak sice diametrálně proměnil a obohatil o nové dimenze, motivace však zůstává stále stejná. Magii vnímám jako práci s myslí.
Články
- PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA!
Když přijde řeč na to, proč ze všech možných systémů dělám zrovna magii pozdní antiky, většinou se čeká nějaká osudová odpověď – třeba vnitřní volání nebo aspoň vzpomínky na minulý život v Alexandrii. Jenže pravda je mnohem prozaičtější.… Číst dále: PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA! - BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND?
Když se dnes na internetu mluví o antické magii, většinou dostanete na výběr ze dvou romantických pohádek. V té první jsou antičtí mágové vlasatí rebelové z podzemí, kteří po nocích ve sklepě při svíčce zachraňují zakázané vědění před… Číst dále: BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND? - Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také.
Magie je cesta seberozvoje. Alespoň podle proklamací, které člověk čte na internetu. Čím déle praktikujete, tím lépe znáte sami sebe, tím přesněji rozpoznáte vlastní chyby a tím moudřejším, pravdivějším a celkově kvalitnějším člověkem se stáváte. Nevím proč. Kladivo… Číst dále: Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také. - V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu.
V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. Nebo vykrajuj cukroví. Zachumlej se do deky. Dopřej si ten příjemný pocit, kdy někdo vypráví a tebe zajímá hlavně to, co bude dál. Třeba proč… Číst dále: V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. - PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
Každý rok se na přelomu října a listopadu z českého internetu dozvídáme totéž: závoj mezi světy se ztenčuje, brány podsvětí vržou a nastává jediný správný čas pro práci s mrtvými. Když člověk sedí ve střední Evropě, zní to… Číst dále: PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
