Být v Česku devotee, tedy někým oddaným, je jako snažit se vysvětlit abstinentovi, proč je víno tekutá poezie. Je to kategorie, kterou naše ironické, cynismem prosycené myšlení jednoduše nepojímá. Zkuste to přeložit do češtiny: oddaný, ve službách něčeho, odevzdaný. Už při těch slovech na vás padá trapnost jak vlhká deka. Kdo se dnes odevzdává? To se tak možná říkalo ve čtyřicátém osmém při vstupu do strany. Nebo v devadesátkách o obětech sekty.
A přesto, co když právě teď nastal čas otevřít se a být devotee? Přestat být věčně na distanc, věčně v sarkasmu, věčně v postoji „možná jo, ale moc bych tomu nevěřil, protože co kdybych se náhodou musel do něčeho skutečně ponořit“? Co když je čas přestat se bát oddanosti, protože v ní je skrytá síla, která dokáže proměnit život?
Já bych třeba Hekaté psala básně. Upřímně. Zcela otevřeně. Jako Meera Bai psala Krišnovi. Jenže! V českém prostředí by to byla cringe nejvyššího levelu. Trapnost level Olymp. Víte, co myslím? Zatímco v Indii jsou Meera Bai a její básně posvátným odkazem, u nás by podobný projev horoucí oddanosti sklidil přinejlepším pobavené uchechtnutí a přinejhorším označení za „toho magora, co píše básně bohyním“.
Ale víte co? Možná je to právě tím, že jsme se naučili všechno balit do vrstvy ironie a distancu. Možná jsme tak dlouho přesvědčovali sami sebe, že „věřit“ a „být oddaný“ je trapné, až jsme zapomněli, jaký je to vlastně pocit, když se člověk opravdu ponoří do něčeho, co ho přesahuje.
Takže co když je právě teď ten správný čas sebrat odvahu a vykročit? Odhodit obavu z toho, že to bude vypadat „moc“? Možná si ještě nedovolím napsat Hekaté oddané básně (i když věřte mi, mám je v hlavě), ale dovoluji si říct: Jsem její. A kdo chce, ať se uchechtne.
A kdo to cítí stejně, tak ví, o čem mluvím.
Tiumen
Tiumen – Kartářka a čarodějka. 🔔 Pozor! Nyní mám více volných termínů na výklady a konzultace.
K magii a výkladům karet jsem se dostala po více jak dvaceti letech praktikování tantrického buddhismu. Styl mé praxe se tak sice diametrálně proměnil a obohatil o nové dimenze, motivace však zůstává stále stejná. Magii vnímám jako práci s myslí.
Články
- PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA!
Když přijde řeč na to, proč ze všech možných systémů dělám zrovna magii pozdní antiky, většinou se čeká nějaká osudová odpověď – třeba vnitřní volání nebo aspoň vzpomínky na minulý život v Alexandrii. Jenže pravda je mnohem prozaičtější.… Číst dále: PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA! - BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND?
Když se dnes na internetu mluví o antické magii, většinou dostanete na výběr ze dvou romantických pohádek. V té první jsou antičtí mágové vlasatí rebelové z podzemí, kteří po nocích ve sklepě při svíčce zachraňují zakázané vědění před… Číst dále: BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND? - Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také.
Magie je cesta seberozvoje. Alespoň podle proklamací, které člověk čte na internetu. Čím déle praktikujete, tím lépe znáte sami sebe, tím přesněji rozpoznáte vlastní chyby a tím moudřejším, pravdivějším a celkově kvalitnějším člověkem se stáváte. Nevím proč. Kladivo… Číst dále: Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také. - V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu.
V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. Nebo vykrajuj cukroví. Zachumlej se do deky. Dopřej si ten příjemný pocit, kdy někdo vypráví a tebe zajímá hlavně to, co bude dál. Třeba proč… Číst dále: V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. - PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
Každý rok se na přelomu října a listopadu z českého internetu dozvídáme totéž: závoj mezi světy se ztenčuje, brány podsvětí vržou a nastává jediný správný čas pro práci s mrtvými. Když člověk sedí ve střední Evropě, zní to… Číst dále: PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
