V sobotu 23.září nastává na severní polokouli podzimní rovnodennost, tedy čas, kdy den a noc jsou stejně dlouhé.
V novopohanské tradici slavíme v tomto čase svátek Mabon, který je považován za jeden z méně významných svátků na kola roku. Je to poslední svátek ve světlé polovině kola a jeho název pravděpodobně pochází ze jména keltského boha Mabona. Mabon je bůh světla a byl synem bohyně země Modron (“matka”).
Je to svátek druhé sklizně, shromažďování zásob na zimu, příprava na temnou půli roku. Příroda se chystá na období odpočinku a vegetačního klidu.
Stejně tak i my lidé bychom v tomto období měli připravit tělo i mysl na odpočinek a regeneraci. Zvolnit, zklidnit tempo, sklidit, co jsme zaseli, projevit vděčnost za plody naší práce.
Je to čas, kdy se obracíme více sami do sebe. Tak jako nastává rovnováha mezi dnem a nocí, světlem a tmou, hledáme i my zdroje své rovnováhy, snažíme se vybalancovat svoje temné a světlé stránky, mužskou i ženskou polovinu, vědomí i nevědomí. Než se dny začnou zkracovat a sevře nás chladná náruč temné poloviny roku, dostává se nám chvíle na odpočinek, na inventuru toho, co bylo, a plánování toho, co bude.
Slavnosti druhé sklizně, která nyní nastává, se pravděpodobně v období kolem podzimní rovnodennosti odehrávaly v mnoha kulturách napříč historií lidstva. A ačkoliv je Mabon novodobým konstruktem, který byl v této podobě vytvořen až ve 20.století, neznamená to, že tento moderní doplněk původních tradic musíme zavrhovat. U tradice nezáleží na tom, jak je stará, ale spíše na tom, zda je živá, živoucí, funkční a přináší nám to, co je třeba – v tomto případě možnost naladit se na probíhající změny v přírodě i v nás samých.
A jak tedy můžeme tuto „novodobou“ tradici založenou na „původních“ tradicích oslavit a zaintegrovat do našich běžných životů?
Jedním ze symbolů Mabonu je jablko. Svým kulatým tvarem odkazuje nejen ke slunci, ale i k cykličnosti. I když je jablko plod, tedy konečný článek jednoho vývoje, zároveň v sobě nese semínka budoucího života. Můžeme tedy na oslavu tohoto období upéct jablečný koláč nebo si dopřát chutný jablečný mošt. Jablka mohou posloužit i jako výzdoba našeho oltáře a spolu s dalšími lokálními potravinami jako obětiny pro místní duchy a předky.
Vztah s předky a vaší rodovou linií můžete posílit, pokud tyto obětiny přinesete přímo na hrob svých blízkých zesnulých.
Z rituálů se zaměřte na ty, které se týkají vděčnosti. Děkujte za vše dobré, co ve vašem životě máte. Pamatujte, že právě díky vděčnosti k sobě můžete přitáhnout i věci, které ještě nemáte a toužíte po nich.
Radujte se z maličkostí a věnujte pozornost i zdánlivým drobnostem, díky nimž je váš život naplněný a šťastný. Hledejte nevšední krásu a plnost ve vašem všedním bytí a naučte se oceňovat vše, co máte – nic z toho není samozřejmost.
