Čas magie a kouzel, čas rituálů, období kontaktů s Jinosvěty a jejich obyvateli. Často máme dojem, že tohle pojetí podzimu a hlavně října a listopadu vychází z moderního vnímání času a z popkultury.
Stačí ale nahlédnout do starých almanachů, zemědělských kalendářů a rituálních zvyklostí našich předků, abychom zjistili, že největší koncentrace významních dnů, oslav a s nimi spojených rituálů, připadá na období od konce podzimu do začátku jara.
Důvod je prostý. Před přesunem k městskému životu určoval rytmus práce, včetně práce oslavné a rituální, zemědělský rok. V čase horečné aktivity, kdy bylo třeba napřed připravit pole, poté zasít, pečovat o rostliny na polích, zahradách a stromy v sadech a nakonec úrodu sklidit, opravdu nebylo mnoho času na zvyky, tradice a rituály větší, než je naše ranní magické kafe.
Mnohdy podléháme zromantizované, zidealizované představě minulosti, ve které vidíme naše předky jako veskrze duchovní bytosti, které trávily tradicemi a rituály spoustu času. Ale čas je přesně to, co naší předkové neměli. Volný čas je až výdobytkem technické civilizace. Tradice byly proto vpletené do světských aktivit, které se ritualizovaly. A větší oslavy byly směřovány až ke konci zemědělského cyklu, tedy do času našeho podzimu. Sklizňové slavnosti začínaly rituální období, které skrz svátky předků, advent, slunovratové oslavy, Vánoce a vánoční dvanáctidenní směřovaly ke konci zimy, přípravám na nový zemědělský rok a otvírání země na jaře.
Takže pokud cítíte větší blízkost Jinosvětů a volání magie právě v tomto období, pozdravte své dávné předky po krvi, zemi i řemesle. I oni se v tento čas vrhali do svého čarovného, rituálního období.
