Svátek svatého Ondřeje (30.11.) je tradičním začátkem adventu a spolu s Velkým pátkem, Svatojánskou nocí a Štědrým dnem jedním z nejčarovnějších dnů a nocí v roce.
Lidé věřili, že v předvečer a v noci na sv. Ondřeje vylézají zlé síly, které přinášejí sníh, mráz a s nimi ruku v ruce jdoucí strádání.
Lidé se proti těmto nepřátelským silám ochraňovali různými kouzly. Ta se netýkala jenom lidí, hospodáři si bedlivě hlídali svůj dobytek před očarováním. Po světnicích i hospodářských budovách bývalo zvykem věšet růžence, amulety nebo česnek. Ten se také přidával do jídla, aby byli lidé chráněni na každém kroku.
Velký význam měla tato noc také jako noc věštebná.
Vdavechtivá děvčata, i chlapci, kteří toužili po nevěstě, třásli plotem, keři či stromy a čekali, odkud zaštěká pes. Z toho směru měli pocházet jejich budoucí partneři. Dívky házely pantoflem, aby zjistily, jestli se následujícího roku provdají. Obličej budoucího manžela mohly spatřit o na vodní hladině, v zrcadle nebo v komíně.
K milostnému věštění se využívala i zvířata. Pokud bylo v domě více neprovdaných dívek, každá poznačila svůj kousek chleba a pak je všechny společně daly na lopatku a pustili k nim psa. Ta se první provdá, jejíž kousek chleba sežere pes jako první.
Stejně jako o Štědrém večeru, i o svatoondřejské noci bylo zvykem lít olovo skrz klíč do vody a věštit ze vzniklého obrazce. Dívky odhadovaly povolání nebo jméno budoucího ženicha. Pro hospodáře bylo důležitější zjistit, jaká bude zima a další rok.
Svatoondřejské zvyky pamatují také na věštbu počasí. Množství pranostik spojuje svatého Ondřeje se sněhem a ledem, který vydrží až do svatého Jiřího.
Po svatém Martinu, který končil svátky předků, Ondřej již pevně třímá otěže zimy. Ta patří divokým a temným bytostem, od navrátivších se mrtvých až po divoký hon. Předkové ale nikdy zcela neodcházejí, setkáváme se s nimi znovu a znovu i v průběhu prosince a slunovratového dvanáctidenní.
Krásný začátek adventu! Pokud nechcete slavit sami, zavítejte do naší Čarodějné klubovny a užijte si prosinec plný jůlnočních svátků, tradic a kouzel.
O autorce
Adéla – From Witchy Cauldron.
Magii vnímám jako vlákno vpletené do přediva reality, kterého se můžeme dotknout, učit se z něj a také jej ovlivňovat, abychom jeho prostřednictvím přinesli žádané změny do svých životů
Další články od Adély
- RUNY PRO PRÁCI S PŘEDKY
Práce s předky není jen svíčka za zemřelé nebo rozhovor přes závoj smrti. Předky máme také mezi živými a rodová linie nesměřuje jen do minulosti, ale i do budoucnosti k potomkům. Dědíme majetek a schopnosti, ale také návyky,… Číst dále: RUNY PRO PRÁCI S PŘEDKY - CO CHCETE OD SVÉ MAGICKÉ PRAXE?
Pokud jste si tuhle otázku zatím nepoložili, zkuste se nad ní zamyslet. Chcete si trochu okouzlit běžné dny? Je pro vás čarodějnictví koníček, ke kterému se vracíte, když máte chuť, nebo už je tak prorostlé s vaším životem,… Číst dále: CO CHCETE OD SVÉ MAGICKÉ PRAXE? - MAGIE RUNY HAGALAZ
Hagalaz je runou krupobití, destrukce a osudových změn, takže má mezi runami pověst poněkud nebezpečného společníka. Když se přižene bouře, nemá příliš smysl přesvědčovat kroupy, aby byly ohleduplné k naší pečlivě udržované zahrádce. Smysl ale má vědět, co… Číst dále: MAGIE RUNY HAGALAZ - PEČIVO PRO ŽIVÉ I MRTVÉ
Na přelomu října a listopadu se i spořádaná moderní kuchyně může proměnit v kostnici, ze které ovšem voní máslo, kynuté těsto a sladké koření. V českém prostředí se na Všechny svaté a Dušičky peklo zvláštní pečivo, kterému se… Číst dále: PEČIVO PRO ŽIVÉ I MRTVÉ - MAGIE RUNY WUNJO
Wunjo je runou radosti, štěstí a dobré společnosti, takže na první pohled může působit jako runa povrchní zábavy. Její význam ale sahá mnohem dál než k příjemnému večeru s přáteli. Souvisí s hlubokým pocitem smyslu života a štěstím,… Číst dále: MAGIE RUNY WUNJO
