Úspěch v magii

Už jsme psali o tom, jak magie funguje, a přinesli pár rad, co dělat, aby fungovala skutečně efektivně. Podívejme se nyní na otázku, zda existuje nějaká metrika, jež by nám pomohla zhodnotit, zda jsou naše kouzla úspěšná a nám se tedy v magii daří.

Samozřejmě by se šlo spokojit s prostou a v podstatě banální odpovědí, že pokud kouzlo přinese žádaný výsledek, tak vyšlo, a pokud ne, tak nikoli. Jenže dá se skutečný úspěch redukovat na pouhé dvě možnosti? A lze něco, co je stejnou měrou uměním, jako řemeslem, oznámkovat jako ve škole?

Vrátíme-li se k premise, že magie je síla, kterou ovlivňujeme svět, okolnosti a případně lidi kolem sebe, dá se vlastně určit, jakou měrou se podílela na našem úspěchu? Víme, že sama o sobě magie nepracuje. Pokud nemá co ovlivňovat, můžeme čarovat čtyřiadvacet hodin denně po celý týden, a výsledků se nedočkáme, pakliže nebudeme mít to štěstí a nestaneme se přímými účastníky zázraku (ale upřímně, kolik takových zdokumentovaných zázraků vlastně známe).

Pakliže je tedy magie nikoliv jedinou složkou, ale jednou z mnoha komponent nutných k naplnění toho, oč usilujeme, může být dost obtížné vyčíslit, kolik si může připsat zásluh, a zda vůbec nějaké. Možná, že jsme všechno zvládli jen na základě svých „světských“ schopností, dovedností a trochy toho obyčejného štěstí.

V první řadě je nutno poznamenat, že k tomu, abychom mohli cokoliv analyzovat a podívat se na statistiku, potřebujeme dostatek dat. To znamená, že z jednoho případu nevyvodíme nic. Musíme se magii věnovat dlouhodobě a konzistentně, abychom mohli porovnat, jak se nám vedlo „v době před magií“ v porovnání „s dobou po“. Znovu se tedy vracíme k tomu, že udělat jedno kouzlo na Vánoce a jedno na narozeniny není během roku dost, abyste byli v magii úspěšní – a ani abyste zjistili, zda pracuje, jak má.
Dalším potřebným krokem je odstranit si z výhledu slepou skvrnu absolutní důvěry ve své magické schopnosti nebo schopnosti magie jako takové. Máte-li pocit, že se vám kouzlo vždycky vydaří a že se vše ve vašem životě díky magii pouze zlepšilo, je více jak jisté, že jste si nasadili růžové brýle, které vám zkreslují nudnou šeď reality. Je nám líto a omlouváme se, pokud to bolí, ale NIKDO není v magii stoprocentně úspěšný. Nikdo. Tečka.

Je taky dost možné, že jste si nastavili laťku proklatě nízko a že vaše nároky jsou takřka v mínusových hodnotách. Jestli považujete za úspěch to, že jste v obýváku našli potkana, poté, co jste si snažili přičarovat štěňátko, je s vámi něco špatně. Nebo přinejmenším s optikou toho, jak široký rámec dáváte možnostem, co ještě uznáte za úspěch, protože čtyři nožky a chlupaté tělo se vám splnilo, a kdo kouká na detaily… Nu, vy byste měli, pokud se v magii chcete zlepšovat.

Zároveň je potřeba zbavit se clony neustálých pochybností a neuznat magii žádnou zásluhu. Je zdravé udržovat si pragmatický pohled na život, ale pokud máte v hlavě nastaveno, že magie nemá na to, co se vám v životě děje, žádný vliv a všechno je dané vaší tvrdou dřinou v nemagické oblasti, tak se nabízí otázka, proč se magii vlastně chcete věnovat? Proto, abyste se cítili lépe? Pardon, ale zaplaťte si raději lekce jógy, to méně bolí, a ještě vám to přinese kromě klidu na duši i pružné tělo.

Zdá se tedy, že rada, jak měřit úspěch, se podobá chytré Horákyni. Není ani oblečená, ani nahá, ani bosá, ani obutá. V souladu s moderními trendy je nebinární. Nedá se rozdělit mezi ano a ne a mezi správně a špatně.

Poměřit své síly a dovednosti prostě potřebuje dostatek času, zkušeností, konzistence, sebereflexe a ochoty si párkrát natlouct kolena nebo nabít nos, abychom získali ještě více zkušeností a také rámec toho, jak se věci mají.

V každém případě nic nepokazíte, když si do začátku pořídíte magický deník. Ne nutně mystický grimoár nebo elegantní knihu stínů, ale sešit nebo dokument v počítači.

Pište si, jaké záměry jste svým kouzlům stanovili. Zaznamenávejte si časové rámce, kdy se kouzlo mělo splnit. Poznamenejte si, jaké další aktivity jste vynaložili pro úspěch svého konání. Pak to porovnejte s výsledky a buďte upřímní a pravdiví k sobě i své práci.

Věřte, že čím více času strávíte pátráním po tom, co se vám osvědčilo a v čem se hodí pokračovat (narozdíl od slepých uliček a neefektivních zákrut), tím větší je šance, že se v tom, co děláte, budete zlepšovat. A to už stojí za trochu té námahy.