Země, nebo Nebe

Spirituální coming out: Proč si nemůžete vybrat, jestli vás táhne Země, nebo Nebe

Nedávno jsem vedla debatu, ve které zazněl názor, který vypadá jako svatý grál rozumnosti: „Dokud nemáš vyřešenou hmotu, rodinu a vztahy, nemáš se co drápat do transcedence. Nejdřív buď pevně nohama na zemi, a teprve pak koukej nahoru.“

Zní to logicky, že? Bezpečně. Zodpovědně. Má to jen jeden háček.

Je to stejné, jako kdybyste gayovi řekli: „Hele, nejdřív si to zkus s holkama. Ožeň se, měj rodinu, a teprve až to zvládneš, tak můžeš začít pokukovat po chlapech, abys měl jistotu, že to není jen únik.“

Zní to absurdně? Jistě. Protože orientace není volba. Je to „tovární nastavení“. A s tou spirituální orientací je to úplně stejné. Lidé se totiž dělí na dva základní živočišné druhy – ne podle toho, kdo je lepší, ale podle toho, kde berou kyslík.

Ti první jsou lidé Horizontály. Jejich posvátno je uložené v hmotě. Cítí se dobře v přírodě, v cyklech ročních dob, v rodinných vazbách. Chtějí zakořenit. Chtějí, aby věci trvaly. Bůh je pro ně „Matka Příroda“ nebo teplo domova. Když jim řeknete: „Pojďme se spálit v ohni božské extáze a opustit tento svět,“ podívají se na vás jako na blázna. Proč by to dělali? Jim je tu hezky. Vertikála je pro ně studená, cizí a děsivá.

A pak jsme tu my. Lidé Vertikály. Lidé, kteří se narodili s pohledem upřeným nahoru.

Pro nás hmota nikdy nebyla domovem. Je to skafandr, dočasná stanice, nutné zázemí, ale ne místo, kde se dá dýchat. Nestačí nám, že „všechno v rodině klape“. I v tom nejlépe fungujícím, spokojeném životě cítíme, že se dusíme. Máme v sobě zabudovaný kompas, který neukazuje na Sever, ale na Zdroj. Táhne nás to k Bohům, k principům, k magii, která realitu mění, ne jen udržuje. Je to Eros – dravá, neukojitelná touha po něčem, co není odsud.

Proto pro nás rada „nejdřív si ukliď život“ nefunguje jako prevence, ale jako svěrací kazajka. Pokud je vaše duše nastavená vertikálně, čistě horizontální a „spokojený“ život vás nezačne léčit, ale zabíjet. Není to útěk před problémy. Je to hlad. Sladkovodní ryba může žít v rybníce. Mořská v něm lekne, i kdyby byl dokonale udržovaný.

Pro nás není vertikála odměnou za to, že jsme si uklidili pokojíček. Vertikála je kyslík. Je to podmínka přežití. Já nepotřebuji mít vyřešené vztahy s tetičkami z pátého kolene, abych mohla mluvit s Hekaté. Je to přesně naopak: potřebuji mluvit s Hekaté, abych měla sílu ty tetičky přežít.

A hlavně – tohle není volba. Nikdo se ráno neprobudí a neřekne si: „Dneska se rozhodnu, že budu theurg a budu posedlá posmrtným životem.“ To by si dobrovolně zvolil jen blázen, protože je to náročná a osamělá cesta. Není to preference. Je to imperativ. Je to volání krve.

Pokud ho cítíte, přestaňte se omlouvat za to, že nejste dostatečně „uzemnění“ nebo že vás nebaví objímat stromy. Nemusíte se nutit do vztahu s Hmotou, pokud je vaší životní láskou Duch.

Ano, složenky se platit musí. Ale pořádek v životě si neuděláte tím, že popřete svou přirozenost. Uděláte si ho tím, že konečně přijmete, kým jste, a napojíte se na ten Zdroj, který vás skutečně nabíjí.

I kdyby to pro zbytek světa vypadalo jako únik. Pro vás je to návrat domů.

Pokud se už nechcete dusit a potřebujete se konečně nadechnout, vstup do Vertikály najdete tady: 👉estara.cz/pgm

Tiumen

Tiumen – Kartářka a čarodějka. 🔔 Pozor! Nyní mám více volných termínů na výklady a konzultace.

K magii a výkladům karet jsem se dostala po více jak dvaceti letech praktikování tantrického buddhismu. Styl mé praxe se tak sice diametrálně proměnil a obohatil o nové dimenze, motivace však zůstává stále stejná. Magii vnímám jako práci s myslí.

Články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související

Lví bránaLví brána

Číslo 8 vytváří v numerologii hojnost, sílu a materiální úspěch. A letošní datum v sobě nese mystický trojnásobek 8. Lví energie zapaluje náš vnitřní oheň, díky čemuž jsme odvážnější a