Říká se, že osobní růst začíná tam, kde končí komfortní zóna. Že se máme neustále překonávat, testovat, vydávat se za hranu toho, co považujeme za možné. Jinak prý stagnujeme. Jinak jsme slaboši.
Zní to hezky. Ale vážně?
Pokud pořád jen překračujeme své hranice, kdy si je vlastně osaháme? Kde je ten moment, kdy pochopíme, kde leží, co unesou, co ještě dává smysl a co už je jen samoúčelná hra na odolnost?
Občas mi přijde, že si lidi myslí, že práce s Hekaté – aspoň tak, jak o ní píšu – je něco jako mystický bootcamp. Že je to nekonečný výcvik přežití, kde sama bohyně stojí s bičem u křižovatky a pokřikuje: „Makej (vy víte co)! Trp více! Ještě nejsi dost na dně!“
A upřímně? Chápu to. Možná to tak občas může znít. Ale realita je úplně jiná.
Představte si, že stojíte na křižovatce.
Jedna cesta je klikatá, kamenitá, náročná, s terénem, kde každý krok může znamenat zkoušku odhodlání. Možná je za zatáčkou poklad v podobě hlubokého poznání. Možná tam ale taky spadnete do příkopu a narazíte si ego.
Druhá je pohodlná, měkká, s pískem mezi prsty a sluncem na tváři. Možná se na ní nic zásadního nestane, ale možná si tam odpočinete přesně tak, jak zrovna potřebujete.
Hekaté v tu chvíli neřekne: „Támhle cestou půjdeš, ať chceš, nebo ne.“
Ona jen pozvedne pochodeň a ukáže, co která možnost znamená. A pak nechá rozhodnutí na vás.
Protože někdy jste opravdu připraveni šněrovat trekové boty a pustit se do divočiny. A jindy vám stačí lehátko, dobrý drink a fakt, že na tom není nic špatného.
Žijeme ve světě, kde je „růst“ zaklínadlo. Kdo se neposouvá, nezaslouží si nic. Kdo neexpanduje, neexistuje.
Ale když budete pořád jen expandovat, roztrhá vás to.
A když budete pořád jen odpočívat, zakrníte.
Ono se totiž ve skutečnosti nehraje o to, jestli máte trpět, nebo si užívat. Hraje se o to, jestli si vůbec dovolíte zjistit, co potřebujete v daný moment.
Práce s ní není o tom, že vás smýká po emočním minovém poli jen proto, že může. Je o jasnosti. O tom, abyste viděli, jak se v danou chvíli věci skutečně mají, a rozhodli se podle toho.
Někdy znamená síla jít dál.
A jindy znamená síla říct si o pauzu.
Obojí je v pořádku.
Tiumen
Tiumen – Kartářka a čarodějka. 🔔 Pozor! Nyní mám více volných termínů na výklady a konzultace.
K magii a výkladům karet jsem se dostala po více jak dvaceti letech praktikování tantrického buddhismu. Styl mé praxe se tak sice diametrálně proměnil a obohatil o nové dimenze, motivace však zůstává stále stejná. Magii vnímám jako práci s myslí.
Články
- PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA!Když přijde řeč na to, proč ze všech možných systémů dělám zrovna magii pozdní antiky, většinou se čeká nějaká osudová odpověď – třeba vnitřní volání nebo aspoň vzpomínky na minulý život v Alexandrii. Jenže pravda je mnohem prozaičtější.… Číst dále: PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA!
- BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND?Když se dnes na internetu mluví o antické magii, většinou dostanete na výběr ze dvou romantických pohádek. V té první jsou antičtí mágové vlasatí rebelové z podzemí, kteří po nocích ve sklepě při svíčce zachraňují zakázané vědění před… Číst dále: BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND?
- Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také.Magie je cesta seberozvoje. Alespoň podle proklamací, které člověk čte na internetu. Čím déle praktikujete, tím lépe znáte sami sebe, tím přesněji rozpoznáte vlastní chyby a tím moudřejším, pravdivějším a celkově kvalitnějším člověkem se stáváte. Nevím proč. Kladivo… Číst dále: Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také.
- V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu.V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. Nebo vykrajuj cukroví. Zachumlej se do deky. Dopřej si ten příjemný pocit, kdy někdo vypráví a tebe zajímá hlavně to, co bude dál. Třeba proč… Číst dále: V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu.
- PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.Každý rok se na přelomu října a listopadu z českého internetu dozvídáme totéž: závoj mezi světy se ztenčuje, brány podsvětí vržou a nastává jediný správný čas pro práci s mrtvými. Když člověk sedí ve střední Evropě, zní to… Číst dále: PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.





