Eklektismus v magické praxi

Eklektismus je někdy považován za urážku, a pokud někdo sám sebe označí za eklektika, často se setká s despektem a posměchem. Pojďme se ale podívat na to, jak se eklektismus projevuje v osobní praxi.

A začneme rovnou tvrzením, že každá skutečně osobní praxe je zákonitě praxe eklektická.

Každý jsme jiný, máme různé přístupy, názory a zájmy. Pokud se věnujeme magii, tak po nějaké době, kdy obvykle následujeme cestičku, kterou vyšlapal někdo jiný, přichází okamžik, kdy se pustíme hábitu svých zkušenějších učitelů a vydáme se na svou vlastní cestu, která reflektuje to, kdo jsme a co nám dává smysl.
Je to právě pochopení vlastní cesty, které je jedním ze zdrojů energie pro naši magickou práci. Můžeme celý život strávit tím, že budeme čarovat jako někdo jiný a chodit jen po vyšlapaných cestičkách, ale ochudíme se tím o důležitou hnací sílu.

Všichni máme své vzory a nejčastěji nás inspirují právě tím, že jsou sví. Je to jejich odlišnost a osobitost, která nás vábí. Co ale spousta lidí pak udělá je, že místo aby se inspirovali daným praktikujícím a našli svou cestu, snaží se napodobit nebo okopírovat cestu cizí.

Druhým prvkem, který zasahuje do naší vlastní praxe, je prostředí, ve kterém se pohybujeme. Slovy J. Millera, “všechno čarodějnictví je lokální.”

Praxe ve městě je odlišná od praxe na venkově, život ve střední Evropě nás ovlivní jinak, než život ve Skandinávii nebo na evropském jihu. Vycházíme z jiných tradic, v našich lesích se setkáváme s jinými zvířaty a naše louky jsou porostlé jinými rostlinami.

Všechny tyto vlivy, osobní i z prostředí, ovlivňují naši praxi a formují ji velmi specifickým způsobem.

Nebojte se proto hledat si vlastní cesty. Nebojte se inspirovat, přemýšlet a poté využít to, co vám dává smysl a s respektem opustit ty prvky, které pro vás osobně smysl nedávají.

Nemluvím tady o vytváření pejskokočičkového dortu, při kterém se po eleusinských pláních prohání Odin na jednorožci a ochranku tam dělá archanděl Michael. Ale o tom, že zkušený praktikující dokáže, s respektem ke zdroji, oddělit techniku či princip od kultury a začlenit je do své praxe tak, aby vzkvétala a dávala plody, které nám chutnají.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související