Mnoho grimoárů a nejrůznějších knih o magii používá pro rostliny a stromy tzv. kódy založené převážně na zvířecích částech těla nebo jiné předměty. Tato praxe je známa od starověku až po středověk.
My můžeme znát takovéto označování především z pohádek, kde zlé čarodějnice vařily lektvary z netopýřích křídel, myších ocasů nebo žabích očí.
V rámci tradičního řemesla je velmi žádoucí používat tato označení (což samozřejmě znamená naučit se ty, co potřebuji), protože takto tvoříme jakousi bariéru pro neznalé. Případně pro ty, kteří by se chtěli na našich recepturách přiživit.
Každá bosorka si velmi dobře ochraňuje svoje recepty a složení jednotlivých kouzel, elixírů, lektvarů. Uchovává je buď ve své hlavě nebo, což je běžné v modernějším pojetí, v různých knihách, sešitech či grimoárech. Je to zejména z toho důvodu, že dnešní bosorky nežijí život v rámci své praxe a mají, na rozdíl od starých bosorek, na starosti svá zaměstnání, rodinu, složenky, nákupy a mnoho dalšího. Pro většinu lidí je tak dnes nemožné nosit všechno jen v hlavě.
Ale i takový grimoár by měl být velmi pečlivě uschovaný a nikdy, opravdu nikdy, jej nepůjčujeme komukoli cizímu.
Za svoji praxi jsem nasbírala desítky takovýchto kódových označení všemožných rostlin. Budu ráda, když se je v nějakém množství rozhodnete zakomponovat do svých rituálů.
Pojďme tedy na to.
zmijí jazyk, psí zub – jitrocel kopinatý
netopýří křídlo – cesmína ostrolistá (list)
ptačí oko – rozrazil
krev – míza jakéhokoli stromu
krev z hlavy – lupina mnoholistá (vlčí bob)
krev z husy – míza z moruše
krev Hefaista – pelyněk
krev Hestie – heřmánek
krvavé prsty – náprstník
býčí krev – jablečník obecný
býčí noha – podběl lékařský
telecí čenich – hledík
kapounův ocas – kozlík
kočka – šanta kočičí
svíčka z mrtvoly – divizna
vraní noha – jeřáb obecný
ďáblův hnůj – asafoetida
psí tlama – hledík
psí jazyk – užanka lékařská
dračí šupina – hadí kořen větší
Příště se podíváme na další část tradičních názvů rostlin.
