HŘEBÍČEK (Eugenia caryophyllus, ang. Clove) je pro mě tou “magickou” bylinou. Lehce mě přenese na osamělou lesní mýtinu obklopenou vysokými a starými stromy, do malé chaloupky, kde to voní bylinami a kořením, a kde se v kotlíku vaří nejrůznější elixíry.
Jeho název je odvozen od tvaru – tedy hřebíku. Už jen pro tuto vlastnost je hřebíček vysoce ochranným prvkem v jakékoli obranné či ochranné magii.
V historii bylo toto koření tak ceněné, že se o něj svedla nejedna bitva. I díky tomu je hřebíček do dnešních dnů spojován s hojností.
Pro přivolání prosperity je velmi vhodné pálit toto koření jako kadidlo.
Mimo ochrany a prosperity je hřebíček propojen také s léčením.
Pro všechna výše uvedená kouzla se přidává zejména do váčků, lektvarů nebo se používá jako obětina.
V lidovém léčitelství napomáhá hřebíček proti nevolnosti a zvracení, také stimuluje trávicí systém. Funguje jako mírné anestetikum. Výborně pomáhá při zánětech a problémech dutiny ústní.
Nutno podotknout, že hřebíček není pro každého, mnoho lidí ho nesnese pro jeho extrémně výraznou vůni.
