Léto nebývá časem, které bychom spojovali s přechody do Jinosvětů a ztenčováním závoje. To je ale velká škoda, protože časů a míst, kde a kdy se to děje a způsobů, jak my sami můžeme liminalitu vytvořit je bezpočet a rozhodně nejsou omezeny na temnou polovinu roku.
Samotné slovo liminalita je odvozeno od latinského limen, tedy práh. Liminální zážitky, časy nebo prostory tak můžeme označit češtině blížším termínem hraniční nebo mezní. A to nám řekne i mnoho o tom, o jaké časy, prostory či zážitky se jedná.
Jsme-li v liminalitě, jsme na pomezí, hranici nebo křižovatce mezi dvěma (či více) jevy.
Ta hraničnost je důležitá. Důležitější, než se zdá. Nejde o opuštění hmoty, času a našeho světa ve prospěch nehmotných sfér. Má-li být zážitek prahový, musíme být stále tak trochu mezi dveřmi, vědomi si obou stran.
Můžeme, např. při hedge ridingu, přeskočit tuto hranici a vydat se na průzkum jinosvětních prostor. Nikdy bychom ale neměli ztratit ze zřetele svůj svět a hmotu. To by mohlo způsobit škody na našem myšlení a vnímání reality, které by mohly vyústit až v rozvinutí psychických nemocí.
Články a příspěvky na internetu často vzbuzují dojem, že liminalita je něco, co je mimo dosah většiny běžných lidí. Pokud se ale budeme držet toho základního významu, tak nám dojde, že je to něco, co provozujeme neustále.
Liminalita totiž nemusí být jenom fyzická, ale také časová, energetická, mentální. A co je důležité, nejen, že můžeme liminalitu hledat ve světě okolo nás, ale můžeme ji také sami vytvářet, pracovat s ní a využívat ji.
V mnoha tradicích se do Jinosvětů a za závoj, dostáváme různými způsoby. Žádný není lepší nebo horší. Je jedno, jestli budeme krok sun krok procházet kompasem, sedět na mohyle, otevírat kruh nebo tvořit liminální prostor nad oltářem… všechno jsou to různé způsoby, jak dosáhnout podobného.
Když najdeme či vytvoříme ten svůj, budeme ho moci použít kdykoliv a kdekoliv. Využití fyzických a časových liminalit nás spojuje s naším okolím, zatímco jejich vytváření s naším vlastním nitrem. Obojí je potřebné. Techniky můžeme střídat a propojovat, abychom kultivovali naše spojení s vnějším i vnitřním světem, s makrokosmem i mikrokosmem.
