Moje čtyřletá dcera říká ne s takovou jistotou, že by se od ní mohla učit většina dospělých. Nechce. Nebude. Nepotřebuje. Její oblíbená slova.
Není to truc. Není to rozmazlenost. Je to způsob, jak se chrání ve světě, který je pro ni přehlušující a plný požadavků. Má totiž diagnostikovanou tzv. patologickou vyhýbavost pokynům – PDA. To „patologická“ mě v tom výrazu vždycky trochu zabolí. Protože když se na ni dívám s otevřeným srdcem, připadá mi to naopak jako obdivuhodná schopnost.
Její „ne“ totiž není zlozvyk. Je to hluboká potřeba uchovat si kontrolu. Být svobodná. Rozhodovat o sobě. Dělat věci jen tehdy, když dávají smysl. A říkat ne, když smysl nedávají.
Jako mámě mi to dává zabrat. Není jednoduché vypravit ráno do školky dítě, které už při slově boty spustí hurikán nesouhlasu. Ale jako ženě, která provází jiné ženy, mi tenhle její instinkt připadá až symbolicky silný. Připomíná mi, jak hluboce potřebujeme všichni umět říct ne.
I s Adélou jsme se o tomhle tématu bavily nedávno na webináři Tam, kde se rodí štěstí. A protože nás to obě nenechalo být, každá jsme si to rozvedla po svém – Adéla právě teď sdílí na profilu @fromwitchycauldron krásný text o tom, jak se její základní nastavení změnilo z automatického ano na vědomé ne. Téma, které zůstává, zraje a dotýká se nás z různých stran.
Co kdybychom si od dětí s PDA půjčily alespoň kousek jejich přirozeného kompasu?
Co kdybychom si dovolily na chvíli se zastavit, než na něco kývneme? Položit si otázku: Chci to? Dává mi to smysl? Mám na to kapacitu? A pokud ne – říct to. Bez viny. Bez vysvětlování. Bez přepáleného „ale stejně to nějak zvládnu“.
Protože říct ne neznamená být necitlivá nebo líná. Znamená to být pravdivá. Znamená to chránit to, co je ve mně cenné – čas, sílu, pozornost. Znamená to být svobodná. A paradoxně právě tohle ne může otevřít prostor pro to nejsilnější ano.
Tiumen
Tiumen – Kartářka a čarodějka. 🔔 Pozor! Nyní mám více volných termínů na výklady a konzultace.
K magii a výkladům karet jsem se dostala po více jak dvaceti letech praktikování tantrického buddhismu. Styl mé praxe se tak sice diametrálně proměnil a obohatil o nové dimenze, motivace však zůstává stále stejná. Magii vnímám jako práci s myslí.
Články
- PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA!
Když přijde řeč na to, proč ze všech možných systémů dělám zrovna magii pozdní antiky, většinou se čeká nějaká osudová odpověď – třeba vnitřní volání nebo aspoň vzpomínky na minulý život v Alexandrii. Jenže pravda je mnohem prozaičtější.… Číst dále: PROČ DĚLÁM MAGII ŘECKÝCH PAPYRŮ? PPROTOŽE JE TO ZÁBAVA! - BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND?
Když se dnes na internetu mluví o antické magii, většinou dostanete na výběr ze dvou romantických pohádek. V té první jsou antičtí mágové vlasatí rebelové z podzemí, kteří po nocích ve sklepě při svíčce zachraňují zakázané vědění před… Číst dále: BYLA ANTICKÁ MAGIE UNDERGROUND? - Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také.
Magie je cesta seberozvoje. Alespoň podle proklamací, které člověk čte na internetu. Čím déle praktikujete, tím lépe znáte sami sebe, tím přesněji rozpoznáte vlastní chyby a tím moudřejším, pravdivějším a celkově kvalitnějším člověkem se stáváte. Nevím proč. Kladivo… Číst dále: Magie je cesta seberozvoje. Kladivo také. - V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu.
V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. Nebo vykrajuj cukroví. Zachumlej se do deky. Dopřej si ten příjemný pocit, kdy někdo vypráví a tebe zajímá hlavně to, co bude dál. Třeba proč… Číst dále: V prosinci ti budu každý den chvíli číst. Ty si zatím dej čokoládu. - PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
Každý rok se na přelomu října a listopadu z českého internetu dozvídáme totéž: závoj mezi světy se ztenčuje, brány podsvětí vržou a nastává jediný správný čas pro práci s mrtvými. Když člověk sedí ve střední Evropě, zní to… Číst dále: PODSVĚTÍ NEMÁ OTEVÍRACÍ DOBU.
