Lilith

Lilith je fascinující postava. Není laskavá, není ochránkyně, není vzorem mateřské péče. Její příběh provokuje a nutí k zamyšlení, pokud ho tedy čteme celý, nejen jeho pečlivě vybrané útržky. Přesto se dnes stala symbolem síly, ženské nezávislosti a odmítnutí podřízenosti. Nabízí se otázka: můžeme ji takto chápat, aniž bychom si z jejího příběhu vybírali jen to, co se nám hodí?

Jsem feministka až do morku kostí. A právě proto se nedokážu ztotožnit s Lilith jako ikonou feminismu. Cesta ke zničení patriarchátu podle mě nevede přes oslavování narcistického a egoistického vzoru, ale skrze pochopení toho, že patriarchát škodí nejen ženám, ale i mužům. Dokud budeme stavět muže a ženy proti sobě, válčit mezi sebou v nekonečné spirále agrese a pomsty, paradoxně posilujeme to, proti čemu bojujeme. Lilith tento boj ztělesňuje, ale nikam nás neposouvá. Není vizionářkou, která hledá nové cesty, je jen postavou, která odmítá všechno, co jí nevyhovuje, aniž by nabízela jakoukoli alternativu.

Lilith se vymkla řádu a odmítla přijmout pravidla, která jí byla určena. Zní to ušlechtile, pokud si představíme příběh o hrdince, která se vzepřela útlaku. Jenže ona nechtěla bojovat za lepší svět, ani nabídnout jinou vizi – prostě odešla, aniž by se starala o to, co zůstane za ní. Zmizela do temnoty, a když se vrátila, byla proměněná v bytost, která už nepůsobila jen jako symbol vzdoru, ale i jako zosobnění nespoutané destrukce. Jestli je v tom skutečně obdivuhodná síla, pak bychom se měli ptát, kam taková síla směřuje a komu vlastně slouží.

Zvláštní místo v jejím příběhu zaujímá mateřství. Lilith se v některých verzích mýtu stává entitou, která ubližuje dětem, v jiných opouští vlastní potomky, protože se nechce vázat. Když se pak hovoří o ní jako o inspiraci pro ženy, které chtějí být svobodné, uniká otázka, co taková svoboda znamená a co všechno obnáší. Má-li být emancipace definována jako možnost rozhodnout se jít svou cestou, aniž bychom se ohlíželi na ty, kteří by mohli zůstat v jejím stínu, pak se jedná spíš o nihilismus než o sílu.

Možná proto je Lilith tak lákavá. Umožňuje snít o svobodě bez odpovědnosti, o odmítnutí hranic bez potřeby nést důsledky. To je ovšem pojetí, které je spíš iluzí než reálnou inspirací. Ve skutečném světě nelze být neomezený, aniž bychom zároveň nenesli břímě toho, co se z takové neomezenosti rodí. A tak Lilith není jen příběh o vzdoru, ale i o tom, co se děje, když hranice neexistují.

Lidé si často vybírají z mýtů jen to, co jim vyhovuje, a ignorují nepohodlné detaily. Lilith je toho příkladem. Je lákavé vidět v ní symbol odvahy a síly, ale už méně příjemné si přiznat, že její příběh je také varováním. Není to vyprávění o konstruktivní změně, ale o úniku. A únik, jakkoliv vznešeně vypadá, není totéž co skutečná síla.

Samozřejmě každý má právo pracovat s jakýmkoli symbolem a inspirovat se tam, kde cítí souznění. Ale pokud si z příběhů vybíráme jen ty části, které se nám hodí do našeho narativu, pak vlastně děláme pravý opak toho, co na podobných nezávislých bytostech obdivujeme. Odmítáme vidět pravdu takovou, jaká je. Odmítáme být skutečně přímí, pravdiví a konfrontovat se s nepohodlnými otázkami. V jistém smyslu je možná ten největší vzdor právě v tom, že se nebojíme myslet. Skutečně myslet, ne jen přijímat to, co se nám líbí. A to rozhodně není většinový postoj.

Tiumen

Tiumen – Kartářka a čarodějka. 🔔 Pozor! Nyní mám více volných termínů na výklady a konzultace.

K magii a výkladům karet jsem se dostala po více jak dvaceti letech praktikování tantrického buddhismu. Styl mé praxe se tak sice diametrálně proměnil a obohatil o nové dimenze, motivace však zůstává stále stejná. Magii vnímám jako práci s myslí.

Články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související

RoutaRouta

Další výrazně magickou bylinkou je ROUTA (Ruta graveolens, angl. Rue). V některých oblastech je routa známa jako královna magických bylin, protože má extrémně široké magické využití. A to jak samostatně,

Země, nebo NebeZemě, nebo Nebe

Spirituální coming out: Proč si nemůžete vybrat, jestli vás táhne Země, nebo Nebe Nedávno jsem vedla debatu, ve které zazněl názor, který vypadá jako svatý grál rozumnosti: „Dokud nemáš vyřešenou