Když se Durga, jejíž jméno se překládá jako Neporazitelná nebo Nepřístupná, vynořila z posvátných vod řeky Gangy, byla její duše obdařena fyzickou formu stvořenou hned několika bohy.
Její tvář stvořil Šiva. Jejích deset paží bylo darem od Višnua. Její nohy vytvaroval Brahma. Vlasy vznikly ze světla boha smrti Jamy a ňadra vytvořil bůh Měsíce. Trup jí dal bůh Indra a trojice jejích očí byly dílem boha ohně Agniho.
Důvodem, proč bohové spojili svou moc ke stvoření tak mocné bytosti, ztělesňující jejich společnou energii a zároveň sílu větší, než kterou vládl kterýkoliv z nich, byl démon Mahišasur, jenž terorizoval svět a nemohl být poražen žádným mužem ani mužským bohem.
Bohové tedy obdařili Durgu nejen tělem, ale i svými nejlepšími zbraněmi, posadili ji na lva (či tygra) a vyslali ji do bitvy s hrozivým buvolím démonem. Devět nocí a deset dní trvala nelítostná seč mezi Durgou a Mahišasurem. Nakonec ho bohyně proklála svým trojzubcem, darem od Šivy, a síly chaosu tak byly poraženy a svět opět uveden do rovnováhy.
Připomínkou boje mezi Durgou a Mahišasurem je dodnes svátek Durga púdža, kdy se po devět nocí Durga objevuje v devíti různých podobách, aby se desátý den mohlo oslavit její vítězství.
Svátek se slaví po celé Indii, nejvíce však na jejím východě. Městem, které Durga púdžou každoročně ožije a stane se místem skutečně velkolepých oslav, je Kalkata, kde vznikne nespočet kulis velkolepých chrámů s nadživotními sochami bohyně z rukou vyhlášených umělců z celé Indie. Město tak zhmotní přítomnost Durgy a po čas svátku promění se v mytologický svět zázraků tvoření a ničení.
Durga se manifestuje v mnoha převtěleních a formách a nosí nespočet jmen. V boji se může stát nelítostnou Kálí, ale zároveň může ukázat svou jemnou a něžnou tvář coby zlatě zářící Gaurí.
Nejčastěji ji vídáme zobrazenou právě jako přemožitelku démona, tedy ve formě Mahišasuramardiní, sedící na tygru či lvu. Ten odkazuje na její schopnost překonat a zkrotit zvířecí vášně v nás samých (ti, kdo tento týden dávali pozor při našem seriálu o Velké Arkáně, si jistě vybaví kartu Síly, o níž byla naposledy řeč).
Zbraně, které drží v rukou, představují zbraně duchovního člověka: meč reprezentuje ostří intelektu, luk a šíp představují soustředění na cíl, lotosový květ je symbolem odpoutání se od hmotného světa. Gesto, kterým žehná, tedy mudra abhaja, je znakem nebojácnosti.
Bohyně Durga je nejúžasnějším projevem ženského božského principu.
Nádherná a vznešená, obsahující v sobě sílu všech bohů, je nepřemožitelnou silou přírody, která vítězí nad těmi, kdo se ji snaží podrobit.
Je Velkou Matkou Univerza. Je ochranitelkou a válečnicí. Je tou, která nám pomáhá najít sílu, když před námi stojí překážky, které musíme překonat. Je hrozivá a projevuje nesmírnou odvahu, ale i uprostřed boje si zachovává klid a rozvahu. Může nám dodat odvahu a odhodlání v situacích, kdy stojíme tváří v tvář svému největšímu strachu.
Připomíná nám, že sami v sobě dokážeme najít kuráž porazit cokoliv, co se stalo naším vnitřním démonem.
